Když český parlament loni osamoceně schválil vstup, dříve než byla Praha do NATO oficiálně pozvána, zbylo z původního záměru společné hlasování maďarského a polského parlamentu. Ani to se nakonec nepodařilo. "Pozapomnělo se na to, že maďarský parlament má jednu a polský dvě komory," uvádí jeden středoevropský diplomat.
K dovršení ostudy nezbylo nic ani ze společného podpisu prezidentů. Maďarský prezident Árpád Göncz totiž minulý týden ratifikační listiny překvapivě podepsal sám, a to přesto, že byl společný prezidentský podpis, poslední symbolická tečka cest nových členských států do NATO, už domluven, dokonce s uvažovaným telemostem.
"Jinak než podraz to nazvat nelze," říká jiný diplomat.
Ve Varšavě si dokonce pozvali maďarského velvyslance na ministerstvo zahraničí a i Praha vyjádřila své velké politování nad nedodržením dohod. "Překvapilo nás to," přiznal český ministr zahraničí Jan Kavan.
"Byl to pouze technický problém. S tím, jak se objevilo datum vstupu počátkem března, hrozilo nebezpečí, že by náš prezident nestačil ratifikaci parlamentu podepsat," říká maďarský diplomat István Bucko. "Odjížděl totiž na dlouhou a dlouho připravovanou desetidenní cestu do jihovýchodní Asie a Austrálie," dodává s tím, že rozhodně nešlo o nějaký úmysl.
Chabou náplastí má být společný podpis českého a polského prezidenta, k nimž se prý Árpád Göncz připojí odněkud z Asie telefonicky.
Není to první věc, která se visegrádskému uskupení v souvislosti se vstupem do NATO nezdařila. Už skoro zapomenuté jsou roky trvající diskuse o společném nákupu západních stíhaček. Z nich dnes nezbylo už vůbec nic - Poláci modernizují své MiGy, česká armáda se vyzbrojí vlastními podzvukovými bitevníky a Maďaři zlepšení svého letectva kvůli nedostatku financí odložili na neurčito.
Fiaskem skončil i projekt společné českopolské jednotky. "Ukázalo se, že se to NATO v této chvíli nehodí do alianční koncepce," uvedl jeden vysoký diplomat.
Symbolické také je, že noví členové NATO budou rozděleni do dvou skupin - Polsko a Česká republika budou spadat pod severní velitelství a Maďarsko pod jižní. "Většina našich národních zájmů je skutečně na jihu," přiznává András Balog, ředitel budapešťského Ústavu mezinárodních vztahů. "Nebyl to ovšem náš nápad, přišlo s tím NATO," dodává však obranně.
K dovršení ostudy nezbylo nic ani ze společného podpisu prezidentů. Maďarský prezident Árpád Göncz totiž minulý týden ratifikační listiny překvapivě podepsal sám, a to přesto, že byl společný prezidentský podpis, poslední symbolická tečka cest nových členských států do NATO, už domluven, dokonce s uvažovaným telemostem.
"Jinak než podraz to nazvat nelze," říká jiný diplomat.
Ve Varšavě si dokonce pozvali maďarského velvyslance na ministerstvo zahraničí a i Praha vyjádřila své velké politování nad nedodržením dohod. "Překvapilo nás to," přiznal český ministr zahraničí Jan Kavan.
"Byl to pouze technický problém. S tím, jak se objevilo datum vstupu počátkem března, hrozilo nebezpečí, že by náš prezident nestačil ratifikaci parlamentu podepsat," říká maďarský diplomat István Bucko. "Odjížděl totiž na dlouhou a dlouho připravovanou desetidenní cestu do jihovýchodní Asie a Austrálie," dodává s tím, že rozhodně nešlo o nějaký úmysl.
Chabou náplastí má být společný podpis českého a polského prezidenta, k nimž se prý Árpád Göncz připojí odněkud z Asie telefonicky.
Není to první věc, která se visegrádskému uskupení v souvislosti se vstupem do NATO nezdařila. Už skoro zapomenuté jsou roky trvající diskuse o společném nákupu západních stíhaček. Z nich dnes nezbylo už vůbec nic - Poláci modernizují své MiGy, česká armáda se vyzbrojí vlastními podzvukovými bitevníky a Maďaři zlepšení svého letectva kvůli nedostatku financí odložili na neurčito.
Fiaskem skončil i projekt společné českopolské jednotky. "Ukázalo se, že se to NATO v této chvíli nehodí do alianční koncepce," uvedl jeden vysoký diplomat.
Symbolické také je, že noví členové NATO budou rozděleni do dvou skupin - Polsko a Česká republika budou spadat pod severní velitelství a Maďarsko pod jižní. "Většina našich národních zájmů je skutečně na jihu," přiznává András Balog, ředitel budapešťského Ústavu mezinárodních vztahů. "Nebyl to ovšem náš nápad, přišlo s tím NATO," dodává však obranně.
