Virů se bojí i na kozí farmě

R a t i b o ř i c e - Obavy z případné nákazy slintavkou a kulhavkou mají i majitelé jediné kozí farmy na Třebíčsku. Manželé Jitka a Pavel Dobrovolní hospodaří na statku v Ratibořicích od roku 1994. V současné době chovají na osm desítek koz a sedmdesát kusů ovcí. "Co se týče slintavky a kulhavky, jsou kozy náchylné k nákaze stejně jako skot," upozorňuje Jitka Dobrovolná, pro kterou znamenají poslední týdny značné psychické vypětí.

"Vzápětí poté, co jsme se o možnosti nákazy dověděli, jsme se podle toho zařídili. V žádném případě nepovažuji veterinární opatření za zbytečná," podotýká Dobrovolná. Již měsíc je tak vjezd na farmu vysypán vápnem a vybaven dezinfekčními rohožemi. "Náklady na dezinfekci naše hospodářství nezruinují. Jde o nějakou tisícovku. Spíš nás to sužuje duševně," posteskla si farmářka.

Denní rytmus na kozí farmě zůstal zachován. "Pověřili jsme zaměstnance výměnou a doplňováním dezinfekce, jinak fungujeme jako dřív. Faktem je, že od začátku našeho farmaření jsme se s něčím takovým nesetkali," konstatuje Dobrovolná, která spolu s manželem odešla před sedmi lety z Prahy, aby na dvě stě let starém venkovském dvoře vybudovali kozí farmu. Začínali se dvěma kozami. Dnes mají jak živočišnou, tak rostlinnou výrobu a nedokážou si představit, že by kvůli slintavce a kulhavce museli likvidovat svá stáda koz a ovcí.

Na vratech kozí farmy je nápis Vstup zakázán. "Nepouštíme žádné návštěvy. Pokud si přijede zákazník pro zboží, projde přes dezinfekci, ale do stáje ho nepustíme," zdůrazňuje žena. "Do stájí ať se raději ani nedívá," říká s nadsázkou.
Jitka Dobrovolná ví, o čem hovoří. "Nemoc se přenáší na oděvu, vzduchem. Zodpovědný farmář si shání informace a situaci nepodceňuje," dodává. Na odbytu vlastní živočišné výroby, převážně kozího mléka, jogurtů a sýrů, se obava ze slintavky a kulhavky neprojevila. "Přišli jsme pouze o možnost odbytu kůzlat v zahraničí. Měli jsme je vyvézt, ale zůstanou na domácím trhu," vysvětluje Dobrovolná, podle níž musí nyní farmáři čekat, jak se situace vyvine.

"Kdybychom věděli, co máme dělat dál, uděláme to. Útočíme na veterináře, aby se prováděla vakcinace alespoň základních stád. Ta nejsou určena na spotřebitelský trh. Mám vzácné druhy koziček, které chci zachovat jako genetický materiál. Ráda bych je naočkovala. Veterináři tvrdí, že vakcinace není možná kvůli smlouvám s Evropskou unií. Tato otázka se musí otevřít i kvůli budoucnosti," přemítá Jitka Dobrovolná.

"Náklady na dezinfekci naše hospodářství nezruinují, jde o nějakou tisícovku. Spíš nás to sužuje duševně, říká farmářka Jitka Dobrovolná z Ratibořic na Třebíčsku.