Tamní zákonodárci rozhodli, že oběti nucených sterilizací dostanou 25 tisíc dolarů, v přepočtu asi 610 tisíc korun, informoval list International Business Times.
Podle aktivistů, kteří se o vyplacení odškodného zasloužili, se ale finanční kompenzace ve Virginii dočká pouhých jedenáct lidí. Víc už jich naživu není.
Nucenou sterilizaci v roce 1927 posvětil americký nejvyšší soud a lékaři ji prováděli až do roku 1979, kdy byla postavena mimo zákon. Za tu dobu bylo podle odhadů jen ve Virginii sterilizováno na osm tisíc lidí. Stát se za tuto praxi veřejně omluvil teprve v roce 2011.
Virginie je po Severní Karolíně teprve druhým z 33 amerických států, který přeživším vyplatí finanční kompenzaci. V Severní Karolíně úřady slíbily před dvěma lety zaplatit obětem 50 tisíc dolarů, tedy jednou tolik, co ve Virginii.
V celých Spojených státech bylo podle odhadů za více než půlstoletí praktikování nucených sterilizací zbaveno možnosti mít děti asi na 65 tisíc lidí.
Ublížili mi
Mezi těmi, kteří skončili na operačním sále, byl i Lewis Reynolds. Dnes sedmaosmdesátiletý muž sterilizaci podstoupil, když mu bylo třináct. Říká, že mu lékaři tehdy ublížili. „Nemohl jsem mít rodinu jako ostatní lidé. Připravili mě o má práva,“ řekl agentuře AP.
Lékaři nucené sterilizace prováděli na mentálně a tělesně postižených či „společensky nežádoucích osobách“. Řada z nich na operační stůl uléhala, aniž by věděla, jaký zákrok se jim lékaři chystají provést. Mnozí měli podstoupit zcela jinou operaci, zatímco je operatéři zbavili možnosti mít děti.
Ze dvou třetin nucenou sterilizaci postupovaly ženy, víc než pětina sterilizovaných lidí byli černoši. Nucené sterilizace nepraktikovaly ve 20. století jen Spojené státy, obdobné praktiky má na svědomí Švédsko, Kanada nebo Japonsko.
