Důvodů, proč věřících ubývá, je víc. Podle statistiků se v roce 1991, těsně po pádu komunismu, víra "nosila". Církve totiž byly oceňovány za to, že v dobách komunismu tvořily opozici vůči režimu, a tak se k nim mnozí lidé hlásili.
Další důvod úbytku věřících je prozaičtější. "Věřících je více mezi staršími lidmi, kteří v dětství prošli náboženskou výchovou. Za posledních deset let, bohužel, mnozí z nich zemřeli," vysvětluje královéhradecký biskup římskokatolické církve Dominik Duka. "Určitě neděláme dost pro to, abychom oslovili mladé. Promeškali jsme spoustu času," podotýká Duka.
V konzumně orientované společnosti to mají navíc církve těžké. "Úbytek věřících se bude prohlubovat. Propad zaznamenali v uplynulých letech i v západních zemích právě kvůli orientaci společnosti na spotřebu," upozorňuje plzeňský biskup František Radkovský. Za římské katolíky se při sčítání lidu v roce 2001 označily více než tři miliony lidí.
Druhou nejsilnější církví jsou u nás evangelíci, kterých je nyní přes 117 tisíc. "Pokles členů v mnoha našich místních sborech nepociťujeme, právě naopak zaznamenáváme nárůst," oponuje zjištěním statistiků Blahoslav Hájek, představitel Českobratrské církve evangelické.
Církve mají do budoucna důležitou zbraň. Statistici totiž spočítali, že mezi ženami je o sedm procent víc věřících než mezi muži. "Samozřejmě je to pro nás lepší. Děti totiž většinou vychovávají mámy, a ne otcové," pochvaluje si Duka.
