Jižní Morava
Jižní Morava - Přestože v deseti jihomoravských vinařských oblastech je vysazeno více než šestadevadesát procent tuzemských vinohradů, ve světových číslech je to jen kapička v moři. I tak se moravská vína dokážou prosadit v celosvětové konkurenci a vozí domů ocenění z prestižních výstav. Každá z moravských oblastí je přitom specifická jen některými i odrůdami. "To je dáno jak mnohaletou tradicí, tak výběrem odrůd u velkých výrobců. Navíc jsou místní lidé navyklí na konkrétní typ charakteristický pro určitou oblast. Na Znojemsku je to třeba Müller-thurgau, veltlínské zelené či sauvignon, na Kyjovsku ryzlinky či neuburské, ve Velkopavlovické oblasti zase svatovavřinecké či frankovka, na Mikulovsku ryzlink vlašský nebo chardonnay," říká vedoucí oddělení vinohradnictví Ústředního kontrolního a zkušebního úřadu zemědělského Jindřich Ševčík. Propagaci vína pomáhá v posledních deseti letech rozmach nejrůznějších akcí s tímto nápojem spojených. Ať již jde o tradiční znojemské či pálavské vinobraní, kam se každoročně v září sjedou desetitisíce návštěvníků, či o malé výstavy vín spojené s degustací vzorků v každé menší vinařské vsi, nově vznikající Národní salon vín ve Valticích, nebo moravské vinařské stezky. Ty ve své konečné podobě protnou napříč všechny vinařské oblasti od Uherskohradišťska až po Znojemsko. Právě od nich si mnozí vinaři hodně slibují. "Zatím se dá těžko říct, co to nakonec přinese. Vinařů je tady poměrně dost a každý se snaží svůj výrobek prodat. Projekt vinařských stezek může však přinést jak rozvoj vinařství, tak i celých obcí," myslí si Jarmila Nešporová, která vlastní vinařství v Šardicích, jež leží na Mutěnické stezce. "Jihomoravské obce teď mají vstupní bránu k tomu, co jižní Moravu dělá Moravou. Moravská vinařská stezka je konečně to, co sem přiláká turisty. Spojí v sobě víno, historické památky i místní folklor," řekl při otvírání prvních kilometrů stezek hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek... Právě folklor přitahuje na jih Moravy další návštěvníky. "Je charakteristický zejména svou rozmanitostí. Liší se vesnici od vesnice. Některé oblasti, jako Horňácko a Dolňácko, jsou tak svébytné, že rozhraním je doslova jediná vesnice. Sousední vsi se pak liší krojem, dialektem, písněmi i architekturou," tvrdí Vlasta Ondrušová z Ústavu lidové kultury ve Strážnici. Každý rok se milovníci moravského folkloru sjíždějí na několik velkých a řadu menších festivalů. "Mezi nejznámější patří Strážnický festival, Kyjovský rok, Horňácké slavnosti ve Velké nad Veličkou i další. Potom je spousta menších, i nově vznikajících, které porevoluční nabídku rok od roku rozšiřují, " dodává. Ten, koho omrzí barevnost lidových krojů i opojná lehkost moravských vín, má na jihu Moravy další možnosti. Stačí si vybrat mezi pamětihodnostmi, jakými jsou lednicko-valtický areál, vranovský zámek a hrad Bítov nad Vranovskou přehradou, přírodní krásy Národního parku Podyjí či Chráněné krajinné oblasti Pálava, ale i turistický magnet, jakým je Baťův kanál na Slovácku.