Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Víme, jaký je Vojtěch Jasný režisér. Ale jaký je fotograf?

  8:28aktualizováno  8:28
Nakladatelství Karla Kerlického KANT a Moravská galerie v Brně představily Vojtěcha Jasného jako fotografa v knize s prostým názvem Fotografie/Photographs. Dvojjazyčná publikace vyšla při příležitosti oslav autorových loňských pětaosmdesátin a posloužila také za katalog brněnské výstavy jeho fotografií.

Vojtěch Jasný: Květa, hotel v Cannes, 1976 | foto: Copyright: Vojtěch Jasný a Moravská galerie Brno

Knihu uvádí krátký text filmového historika Jiřího Voráče a osobní poznámka ředitele Moravské galerie v Brně Marka Pokorného. Publikace byla koncipována tak, aby se stala něčím víc než pouhým katalogem výstavy, a jistě najde vděčné příjemce v řadách milovníků Jasného filmů. Obrazová část obsahuje více než osm desítek barevných celostránkových reprodukcí a ukázky devatenácti listů z Jasného školních fotografických alb z roku 1948. Zatímco tato alba - z doby studia "fotografické techniky" na pražské FAMU u Karla Plicky - jsou stylově silně poplatná tehdejším fotografickým trendům, hlavní obrazový korpus představuje nahlédnutí do autorova soukromí. Reprodukované snímky pořizoval nesystematicky od počátku 70. let minulého století: fotoaparát jej provázel exilem, který byl Jasný nucen, po nástupu "normalizace" v tehdejším Československu, zvolit.

Vojtěch Jasný: U holiče, Manhattan, 1998

Vojtěch Jasný: U holiče, Manhattan, 1998

O knize

Vojtěch Jasný:
Fotografie/Photographs

Texty Marek Pokorný a Jiří Voráč

KANT, Praha 2010, 132 stran, doporučená cena 390 korun.

V šedesátých letech Vojtěch Jasný náležel k předním a velmi úspěšným reprezentantům československé kinematografie. Filmová báseň Touha (1958), barevně experimentální a mimořádně nákladná moralita Až přijde kocour (1963) a konečně film o lámání charakterů na moravské vesnici Všichni dobří rodáci (1968), byly - spolu s cenami z předních festivalů, zejména z Cannes - Jasného vizitkou umožňující mu pak uplatnění v zahraničí. V následujícím období se jeho dílo rozlilo do extenzivní žánrové šíře pro produkce v různých zemích. Vedle toho působil jako pedagog na filmových školách ve Vídni, Salzburku a Mnichově, aby si od roku 1984 zvolil za svůj domov kosmopolitní New York.

Vojtěch Jasný hovoří, vpravo ředitel Moravské galerie Brno Marek Pokorný; zahájení autorovy výstavy fotografií v Brně, říjen 2010

Vojtěch Jasný hovoří při vernisáži své výstavy fotografií v Brně, říjen 2010

Jasný se vždy definoval jako filmař a fotografie mu sloužila především soukromým, paměťovým účelům. Tím se zařazuje spíše mezi fotografy zachycující skutečnosti vnějšího světa bez větších ambicí, pro vlastní potěchu a potřebu. Jeho fotografie se nacházejí na opačném konci spektra než třeba práce amerického herce, malíře a úspěšného fotografa Dennise Hoppera nebo filmové divy a italské vlastenky Giny Lollobrigidy, jejíž kniha pouličních momentek Má Itálie (Italia mia, 1973) vzbudila svého času senzaci. Konečně ani fotografická epizoda herce a dramatika Miroslava Horníčka nebyla vzdálena dobovým fotografickým tendencím.

Vojtěch Jasný: Autoportrét v hotelu, 1995

Vojtěch Jasný: Autoportrét v hotelu, 1995

Tématický rozkyv Vojtěchem Jasným nyní zveřejněných fotografií je značný. Vedle momentek z newyorského Manhattanu, ukazujících autorovo poetické vidění i reportérskou pohotovost, patří k nejzajímavějším Jasného autoportréty. Fotografové - podobně jako kdysi malíři - představují sami sobě často vděčné objekty zájmu, někdy velice systematicky, jak se s tím setkáváme třeba u Bohdana Holomíčka nebo stylizovaněji u Jana Saudka.

I fotografie květin, pohledy z oken nebo nalezená zátiší na stolech či okenních parapetech vyjadřují jádro autorova fotografického vidění. Příjemně překvapí občasné výborné portrétní práce. Mám na mysli obraz osamělého chodce s francouzskou holí v krajině s názvem Můj přítel Heinrich Böll (1982) nebo záběr Herberta von Karajana na lyžích (1978), i když vyfotografovat slavného dirigenta jinak než jako silnou osobnost snad ani nešlo.

Vojtěch Jasný: Bez názvu, 1995

Vojtěch Jasný: Bez názvu, 1995

Předlohami pro reprodukce fotografií byly většinou diapozitivy, pořízené patrně na nejrůznějších materiálech, zpracovaných všude možně, což se projevilo na kvalitě převodu barev. Ačkoli Vojtěch Jasný jako fotograf věnoval formě nesrovnatelně menší pozornost než jako filmový režisér - vzpomeneme-li například extrémní ohniska, použitá kameramanem Jaroslavem Kučerou ve filmu Všichni dobří rodáci - zůstal bez ohledu na okolnosti věrný sám sobě a jemné poezii všedního.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)
ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o povodních, píše komentátor MF DNES...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.