"Zatím jsme při hledání Aničky prověřili přibližně dva tisíce poznatků. A můžu prozradit, že více než polovinu z nich obstarali senzibilové a psychotronici," řekla iDNES.cz pražská policejní mluvčí Andrea Zoulová. Přesnější číslo říct nechtěla.
Podle mluvčí kriminální policie Pavly Kopecké není vysoká aktivita senzibilů ničím výjimečným. Jenže jejich telefonáty podle ní v podstatě jen zdržují kriminalistické týmy od práce a samotného pátrání.
"Nevím o jediném případu, kdy by stopa získaná od senzibila nebo psychotronika vedla k vyřešení případu. A podobně jsou na tom i kolegové, kteří u policie pracují desítky let," nebojí se tvrdého ortelu Kopecká.
Přesto si policisté nemohou dovolit nad podněty od senzibilů jen mávnout rukou. "Zvlášť pokud je vyšetřování teprve na začátku, to nikdo nemůže riskovat a potenciální stopu prostě smést ze stolu," míní mluvčí kriminálky.
Jednodušší je to ve chvíli, kdy už policisté konkrétní případ řeší delší dobu a vědí například s téměř stoprocentní pravděpodobností, že hledaný člověk neodcestoval za hranice.
"Pokud potom nějaký psychotronik zavolá a tvrdí, že máme hledat třeba v Ekvádoru, tak si může vyšetřovatel dovolit dát tuhle verzi stranou a nemusí ji hned začít prověřovat, a zatěžovat tak ještě úřady v dotyčné zemi," popisuje Kopecká.
Senzibily lákají známé případy - od vražd po krádeže
Případy ztracených dětí, kam spadá i pátrání po Aničce, jsou mezi senzibily "oblíbené". Dokonce se občas stává, že se volající pokoušejí spojit i s rodinou a na ztraceném dítěti profitovat.
Obecně se dá říct, že senzibily a psychotroniky lákají mediálně známé případy. "Například pátrání po uprchlém Tomáši Pitrovi nebo hledání zloděje století Františka Procházky," vyjmenovává mluvčí kriminálky.
Kromě únosů, vražd nebo pátrání mívají psychotronici často "zaručené" tipy při hledání vzácných uměleckých děl jako jsou obrazy nebo šperky. A policisté mají o práci navíc postaráno.
"Protože když nás senzibil někam nasměruje, tak nás to zatěžuje a zdržuje od vyšetřování," povzdychla si Kopecká.
