"Tak extravagantní ozdoby si mohl dovolit jen někdo hodně, hodně zámožný, s vysokým společenským postavením," řekl agentuře AP vedoucí italsko-britského týmu archeologů Filippo Coarelli. A dodal: "V této oblasti to mohl být jedině někdo z rodu Flaviů."
Archeologové si myslí, že okázalá vila patřila přímo císaři Titu Flaviu Vespasianovi, který žil v letech 9 až 79 našeho letopočtu. Muži, který se proslavil mimo jiné tím, že nechal postavit římské Koloseum.
Jde skutečně o rodiště císaře, který postavil Koloseum?
Vykopávky monstrózního sídla se totiž nacházejí přibližně 130 kilometrů od Říma a zaujímají plochu čtrnácti tisíc čtverečních metrů. Jsou součástí prastarého vesnického komplexu v oblasti kolem města Falacrine.
Historici tuto oblast považují za místo, odkud císař pocházel. Žádný jiný podobně velkoryse postavený objekt se tu už nenalézá. Archeologové proto věří, že pompézní vila může být přímo Vespasianovým rodištěm.
Za čtyři roky, kdy archeologové na vytipovaném místě kutají, se jim podařilo nalézt i ruiny hřbitova, nyní nově také podlahu bohatě zdobenou barevným mramorem, který pochází ze středomořské oblasti. Mince, které by jim pomohly definitivně nález datovat, ale zatím nenašli.
Podobné luxusní vily římských panovníků, jakou je například částečně zachovalá Hadriánova vila v Tivoli, však slibují mnohé. Tak například Hadrián ve svém sídle, oblíbeném letovisku bohatých Římanů, měl nejen několik chrámů, ale i lázně s honosnou kolonádou. Nechybělo řecké divadlo, vodní divadlo či "zlaté" náměstí.
Historici umění dodnes žasnou nad vynalézavostí starých mistrů, jemností mozaik a reliéfů či ladností pěti stovek soch, které byly původně zasazeny mezi vodotrysky, fontány a květinové záhony. Památku chrání UNESCO.
V jakém přepychu však žil Vespasianus, se mnoho nevědělo. Impériu vládl jen deset let. Proslavil se úspěšnými daňovými reformami. A ač vojevůdce, zřejmě měl i cit pro krásné věci a honosné stavby. Soudobí spisovatelé si ho nemohli vynachválit, byl prý vtipný, tolerantní, nechyběla mu důstojnická čest ani ironie.
Podlaha ve vile císaře Vespasiana
Historikové však míní, že si jej spisovatelé oblíbili hlavně proto, že tehdejší autory všemožně podporoval a zřejmě byl tento zcestovalý vládce štědrým mecenášem umění. Vždyť po době ekonomické krize a rozvratu za vlády jeho předchůdce Nerona začal stavět (za peníze z daní) monstrózní Koloseum, kterým se Řím chlubí dodnes.
Jisté je, že Vespasianova vila je zavátá časem a návštěvníci už nikdy nebudou moci projít sloupovím lemovaným antickými sochami tak jako v případě skvostu císaře Hadriána.
Archeologové však pátrají po sebemenších detailech, které by jim umožnily do dva tisíce let starých komnat alespoň nahlédnout. Až vilu "zrekonstruují" alespoň na papíře, pak budou moci návštěvníci podle jejich plánků při procházce po barevném mramoru přinejmenším zapojit svou fantazii.
