Prodávají se jako náhražka marihuany, mají s ní však společné jen to, že v mozku působí na stejné nervové receptory. Syntetické kanabinoidy jsou chemické látky, které distributoři před prodejem smíchají se sušenými rostlinami do směsi, ze které se stejně jako z konopí dá ubalit cigareta.
O jejich účinku na člověka toho moc nevíme, jsou ale mnohem silnější než konopí a problematické je i dávkování. „Když má někdo smůlu, vybere si sáček, ve kterém je účinné látky hodně,“ říká Mravčík. Důsledkem jsou hromadné otravy nejen v Evropě, ale i USA.
Viktor Mravčík Promoval na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v roce 1993. V roce 2018 byl rektorem Univerzity Karlovy jmenován docentem pro obor hygiena a epidemiologie. Je vedoucím Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Odpovídá za jeho řízení a realizaci systému monitorování drogové situace a hazardního hraní v Česku. Současně vyučuje metodologii a drogovou epidemiologii na Klinice adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a je výzkumným spolupracovníkem Národního ústavu duševního zdraví. |
V zahraničních médiích se zprávy o masových otravách těmito novými drogami objevují, u nás však jde o první případ. Zaznamenáváte jejich častější užívání?
U nás se syntetické kanabinoidy poprvé výrazněji objevily v roce 2011, do té doby jsme o nich moc neslyšeli. Tehdy se ukázaly v nabídce kamenných obchodů zvaných Amsterodam shopy. Od doby, co byl tento kanál uzavřen, je užívání této skupiny nových psychoaktivních látek u nás spíš okrajovou záležitostí. Ve větší míře byly zaznamenány stimulačně působící katinony, které na pražské drogové scéně získaly jméno funky. Otravu syntetickými kanabinoidy, jako nyní v Ostravě, jsme u nás ještě nezaznamenali.
To však neplatí o Evropě, například o Polsku, odkud by mohly sáčky s drogou, které zabíjely v Ostravě, pocházet.
Polsko situaci ovlivňuje, ostatně bylo tomu tak už v roce 2011, kdy se u nás tyto látky ve větší míře objevily poté, co tam zpřísnili regulaci. Obchodníci se jen přesunuli do Česka. I nyní se spekuluje o tom, že by krabice mohla pocházet z Polska, kde teď proběhla vlna kontrol. Před pár lety tam totiž došlo k hromadné otravě syntetickými kanabinoidy, které se prodávaly pod názvem Mocarz, na seznam zakázaných látek se kvůli tomu dostala nová látka a obchodníci se jí snažili se slevou zbavit. Možná také do rostlinného materiálu zamíchali více účinné látky. Něco podobného se klidně může skrývat za nálezem krabice v ostravské popelnici.
Jak velký je rozdíl mezi trestem za distribuování drogy, která je a není na seznamu zakázaných látek?
Velký. V prvním případě jde o trestný čin výroby a distribuce nelegální drogy. Případ Amsterodam shopů v roce 2011 policie stíhala jako šíření toxikomanie. To obecně znamená nejen nižší trestní sazby, ale také složitější dokazování. Za šíření toxikomanie padají podmíněné tresty a majitel Amsterodam shopů byl dokonce amnestován. Výroba a distribuce nelegální drogy s tím, že někoho zabila, což je přitěžující okolnost, znamená vysoký nepodmíněný trest.
Sledují obchodníci opravdu pečlivě, jestli prodávají povolené nebo zakázané látky?
Dá se předpokládat, že pokud dodávají do různých států, rozlišují, které účinné látky jsou v těch zemích zakázané a které ne. Právě kvůli riziku trestního postihu.
Jak se k nám tyto drogy dostávají? Pokud vím, většina z nich je vyrobena v chemických továrnách v Indii a v Číně a do Evropy se dovážejí legálně.
To je pravda. Obchodník si objedná dodávku, nejčastěji v Číně. Zboží mu výrobce dodá s pomocí zásilkové služby nebo kurýra. Teprve v Evropě se potom syntetické kanabinoidy nanášejí na rostlinný materiál, zabalí se a prodávají.
Kdo je užívá? A kdo je prodává? Jsou to lidé, kteří vedle toho distribuují i „tradiční“ drogy?
Trh s novými psychoaktivními látkami a tradičními drogami je spíš rozdělený. Například když se k nám v roce 2011 tyto nové drogy dostaly ve větší míře poprvé, šlo spíše o obchodníky, kteří chtěli vydělat na šedé zóně, nezačali je tu prodávat s tím, že jde o kriminální aktivitu. Když se látky, které prodávaly, dostaly na seznam zakázaných, ze dne na den přerušili prodej a pak zavřeli úplně. Na jejich webových stránkách se objevilo s omluvou oznámení, že je prodej přerušen, a už nikdy neotevřeli. Kupují je problémoví uživatelé drog, pro které to může být levnější varianta nebo náhražka za nelegální drogu, které je v tu chvíli na trhu nedostatek. Ale užívají se i v prostředí noční zábavy nebo mezi psychonauty. To jsou lidé, kteří experimentují s různými i novými psychoaktivními látkami a zkoumají jejich účinky.
Jaká je situace v okolních státech?
V Polsku se užívají v po měrně vysoké míře, stejně jako v Maďarsku. Tam už před lety injekční uživatelé heroinu přešli na katinony (skupina stimulačních látek podobných amfetaminu – pozn. red.). Maďarská zkušenost ukazuje, že problém nepředstavuje jen větší riziko předávkování, ale že přechod na katinony způsobil i rychlejší šíření nemocí spojených s injekčním užíváním drog, například se zvýšil výskyt žloutenky typu C, což pravděpodobně souvisí s častější aplikací. Velký problém také představuje rostoucí počet předávkování syntetickými opioidy, které ve velké míře zaznamenávají například ve Skandinávii.
Proč?
Jsou řádově stokrát silnější než morfin, gramová množství stačí pro výrobu tisíců dávek. Je to velká výzva i pro policii nebo celníky. Nejen že se místo kilogramů heroinu převážejí jen gramová množství syntetických opioidů, ale také nakládání s těmito látkami je záležitost sama pro sebe. Malé množství drogy, které se zachytí za nehty, může odpovídat několika dávkám drogy. Snadno může dojít k intoxikaci.
U nás jste zatím předávkování syntetickými opiáty nezaznamenali?
I u nás se uživatelé opioidů neustále poohlížejí po levnější a účinnější alternativě heroinu. V posledních letech u nás roste užívání opioidních analgetik, včetně počtu předávkování. Měli jsme i předávkování novými syntetickými opioidy, konkrétně šlo o deriváty fentanylu.
Vědí lidé, kteří tyto drogy užívají, že si nekupují heroin nebo marihuanu, ale látku, která sice působí podobně, ale má jiné chemické složení?
Ne nutně. Například syntetické kanabinoidy se nabízejí jako syntetické konopí nebo náhražka konopí. Už to může navozovat dojem, že jde o marihuanu. To je ale omyl. Jde o jinou chemickou látku, která je navíc mnohem toxičtější a jsou s ní spojená další specifická rizika.
Jak to myslíte?
Že uživatelé drog nevědí, co si na ulici nebo v e-shopu kupují, je obecný fakt, který se netýká jen syntetických kanabinoidů. Pod názvem Funky se například v pražských klubech prodávaly různé chemické sloučeniny podle toho, jaká byla zrovna nabídka na trhu. Jenže u syntetických kanabinoidů je problém i dávkování. Vyrábějí se tak, že se chemická látka nastříká na suchý rostlinný materiál, který sám o sobě nemá buď žádné, nebo jen mírné psychoaktivní účinky. Nastříkaný materiál se pak promíchá a rozdělí do jednotlivých sáčků, ve kterých se prodává. Jenže v té směsi mohou být místa, kde je droga hodně koncentrovaná, zatímco jinde zase nemusí být vůbec. Když má někdo smůlu, vybere si sáček, ve kterém je účinné látky hodně. To částečně zdůvodňuje případy u nás i ve světě, kdy lidé po jednom či dvou šlucích ztratí vědomí.
Syntetické drogy jsou funky jen chvíli. (7. srpna 2013)
Každým rokem na evropský trh zakázaných látek přibývají desítky novinek. Kdo je vymýšlí?
A jsou tu pořád stovky variant, které ještě kontrolovány nejsou. Většinu látek, které na něm najdete, vyvinul farmaceutický průmysl jako potenciální léky nebo látky pro biologický výzkum.
Myslíte si, že tyto nové drogy mají potenciál vytlačit ty tradiční?
Nic není vyloučené. Před dvaceti lety v Česku bylo patnáct tisíc lidí na heroinu. Dnes odhadujeme počet jeho uživatelů na čtyři tisíce, ale uživatelů opiátů je stále kolem patnácti tisíc, jen berou něco jiného. Máme tu například kolem sedmi tisíc uživatelů buprenofrinu (syntetický opiát, který je součástí řady léků využívaných v humánní i veterinární medicíně – pozn. red.). Jde o klasické spotřebitelské chování, hledají, jak za co nejnižší cenu dosáhnout odpovídajícího účinku. Tak se může stát, že bude tradiční droga z trhu vytlačena, jak k tomu došlo s heroinem v Maďarsku, nebo že se její pozice na trhu změní. Tak jako například u pervitinu, ten byl před patnácti lety drogou problémových uživatelů, nyní se užívá v prostředí zábavy, kde díky nízké ceně do značné míry konkuruje kokainu. K pohybům určitě dojde, ale vše bude záležet na místní a cenové dostupnosti jednotlivých drog.
