Slavné turínské plátno prý zobrazuje Ježíšovu tvář a generace vědců se hádají, zda jde o padělek, a pokud ano, kdy a jak vznikl. S Vinlandskou mapou to je stejné - od té doby, co se v padesátých letech záhadně vynořila z neprůhledného světa obchodníků s uměním a starožitnostmi, se kvůli ní tvrdě hádají zastánci pravosti a ti, kteří vše považují za podvrh.
Nyní, zdá se, získávají navrch její zastánci věřící, že kresba na starém pergamenu je opravdu prvním zobrazením pobřeží Ameriky pořízeným desítky let před slavnou Kolumbovou výpravou. "Nic neukazuje na podvod," citovala včera agentura Reuters Rene Larsena, rektora Fakulty restaurování Královské dánské akademie umění.
Milovníci historie plují ve stopách Vikingů, kteří kolem roku 1000 dorazili i na pobřeží dnešní Kanady.
Ten zaskočil účastníky kartografické konference v Kodani svým kategorickým prohlášením, že po pečlivém přezkoumání všech testů v minulosti není prostě důvod o mapě pochybovat. V čem je pergamen, který zřejmě vznikl někdy kolem roku 1440, tak významný?
Zobrazuje Vinland, zemi zmiňovanou v severských ságách, která svojí polohou i tvarem odpovídá dnešnímu kanadskému ostrovu Newfoundland. Vikingové tam nesporně byli, nejspíš někdy kolem roku 1000 - to potvrdily i archeologické nálezy přímo na místě. Vědci však dlouho nechtěli připustit, že by opravdu již zhruba padesát let před Kolumbem existovala mapa zmiňující pobřeží "neobjeveného kontinentu".
Pochybností bylo hodně. Někteří historici například odmítají uvěřit, že už tehdy mořeplavci tak dokonale znali tvar Grónska, které mapa zobrazuje s nebývalou přesností. Analýzy navíc tvrdily, že v inkoustu jsou stopy látek, které tam nemají co dělat - a že jde tedy o inkoust novodobý.
Obraz zachycující údajné vylodění Leifa Erikssona u pobřeží Vinlandu v roce 985.
Právě to se Rene Larsen snaží vyvrátit, na konferenci nyní dokazoval, že stopy takových chemikálií nalezl i na jiných manuskriptech. Přišel dokonce s teorií, že tento "dojem nového inkoustu" vznikl tak, že písaři sušili písmo pískem.
Mapa na starém pergamenu má poněkud záhadný původ, což nahrává pochybovačům. Na scéně se poprvé objevila v roce 1957, kdy ji za nepříliš jasných okolností nabídl k prodeji jistý obchodník s uměním. Po delším váhání ji nakonec koupil bohatý americký mecenáš pro knihovnu slavné americké univerzity v Yale, kde je dodnes.
V roce 1965 byla mapa představena světu a v tu samou chvíli začala dlouhá bitva o to, zda jde o historický poklad, či o padělek.
Předběhli Kolumba i číňané?Obdobné pochybnosti stále provázejí další pochybné kartografické dílo - mapu s americkým pobřežím, která podle jistého amerického milovníka záhad dokazuje, že před Kolumbem do Nového světa počátkem 15. století doplula mohutná čínská flotila admirála Čeng Che. I zde historici pochybovačně kroutí hlavou. Rozdíl je však velký: zatímco pro čínské prvenství chybějí důkazy, o tom, že Vikingové kdysi dávno do Ameriky dopluli, není pochyb. |
