Přesná předpověď, kolik meteoritů se na obloze rozzáří, není podle odborníků možná.
"Koncem týdne můžeme očekávat cokoliv. Od mrholení, přes přeháňku až po intenzivní déšť meteorů. Nejvhodnější je vyrazit za Leonidy už ze soboty 17. na 18. listopad a také o následující noci", tvrdí Jiří Dušek z Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně.
A dodává, že lidé vesmírné úkazy zahlédnou, pokud budou mít výhled na východ a jih oblohy bez pouličního osvětlení. Nejlepší čas pro pozorování je od třiadvacáté hodiny až do svítání, doplnil astronom.
|
Leonidy on-line |
S proudem Leonid se Země potkává každý rok. Kolem 17. listopadu jich lze pozorovat až několik za hodinu.
"Jednou za tři desetiletí je navíc možné spatřit na několik desítek minut uchvátné divadlo: do zemské atmosféry vletí množství drobných kamínků, až je obloha posetá skutečným meteorickým deštěm," upozornil Jiří Dušek.
Zemi nic nehrozí, satelity se musí natočit
Podle Duška se obyvatelé planety Země nemusejí ničeho obávat. V ohrožení se ale možná ocitnou tělesa mimo ochranný štít.
"Ze zkušenosti víme, že pravděpodobnost střetu umělé družice s drobným projektilem se pohybuje kolem nuly. Přesto však operátoři všechny satelity kolem Země natočí tak, aby minimalizovali škody," tvrdí expert.
Co se na obloze děje
Už několik tisíc let se kolem Slunce potuluje malá koule špinavého sněhu. Cesta, kdy se vzdálí až za planetu Uran a přiblíží se k dráze Země, ji trvá přes třiatřicet let. Tento materiál - osvětlený Sluncem - vytváří vlasatici pojmenovanou v minulém století Tempel-Tuttle. Její dráha se přibližuje k dráze Země.
Jednou do roka, vždy kolem 17. listopadu, naše planeta během několika hodin proletí řekou prachových částic, uvolněných z jádra komety. Po srážce s naší atmosférou se uvedená tělíska zahřejí a během chvilky zcela vypaří. Lze přitom sledovat světelné efekty jejich zániku.
