"Slyšel jsem o tom. Na stavbě se ovšem podílí početná komunita v hlavním městě," potvrdil MF DNES informace varnsdorfský obchodník Vu Linh Ngoc, který v severních Čechách o vybudování chrámu dlouho usiloval.
Zprávu potvrdilo i několik dalších Vietnamců, kteří žijí v Praze, tím se ovšem informační zdroj vyčerpal. "Dejte mi vaše číslo. Já dám kontakt na někoho dalšího," zněla obvyklá odpověď.
Kde by měl chrám vyrůst nebo zda už ho někde dělníci budují, jestli bude otevřen i široké veřejnosti a kdy by se tak mohlo stát, komunita pečlivě tají.
Buddhistů v metropoli za poslední roky přibylo
Přitom možnosti meditovat v prostorách buddhistického chrámu by určitě rádo využili i Pražané.
Mezi nimi totiž přívrženců východního náboženství za poslední léta pozvolna přibývá. Podle posledních údajů ze sčítání lidu v roce 2001 jich bylo v hlavním městě 1 636 – buddhismus se tak stal šestou nejpočetnější náboženskou skupinou.
"Zvolna stoupá i podíl jiných malých náboženství," připomněla Eva Vojtová z Českého statistického úřadu například vyznavače islámu, kteří obsadili v Praze 8. místo.
"Z mimokřesťanských náboženství suverénně vítězí buddhismus. To je celosvětová tendence," zdůraznil religionista Ivan Štampach a uvedl příklad Spojených států – tam už je buddhistů několik milionů.
Proč je pro Pražany a západní kulturu toto náboženství tak přitažlivé? "Když člověk poctivě praktikuje zejména meditaci, sklízí obvykle v dohledné době plody: uklidnění, pozornost, vnímavost, jasné kritické sebepoznání," odpověděl Štampach.
Čemu věří lidé v Praze
Byť je to bizarní příklad, dobře ilustruje, jak je to s vírou, náboženstvím a církvemi v Praze. Představte si soupravu metra, do níž se vejde 1 484 cestujících. Jestli platí výsledky sčítání lidu z roku 2001, pak by se jen 371 z nich veřejně hlásilo k nějaké církvi.
V drtivé většině by to byli římští katolíci – ti by obsadili 263 míst. Dalších 22 míst by zabrali husité, 21 cestujících by se přihlásilo k Českobratrské církvi evangelické, do vagonu by se vmáčkla i hrstka, přesně spočteno sedm, pravoslavných, čtyři svědci Jehovovi a také pár buddhistů, českých bratrů, muslimů, členů židovské obce, řeckých katolíků nebo adventistů sedmého dne.
Dalších 32 cestujících by váhalo, jak přesně své náboženství označit. A tak by je Český statistický úřad (ČSÚ) zahrnul do kategorie ostatní a nepřesně určené. Poslední "místa pro věřící" by v soupravě metra vybyla třeba na luterány či kalvíny.
Věřících je méně. Skutečně?
Statistici počítali věřící v Praze naposledy v roce 1950. Pak přišlo čtyřicetileté okno, znovu se do toho pustili až při sčítání lidu 1991.
A výsledky? "Podíl věřících Pražanů byl vždy nižší než jinde. Roku 1950 jich bylo 89,8 procenta, v roce 1991 jen 34 procent a o deset let později pouze 24,5 procenta," rekapituluje Eva Vojtová z ČSÚ.
Ovšem pozor – nižší čísla nemusí automaticky znamenat méně věřících. "Po revoluci byli lidé rádi, že se mohou otevřeně přihlásit k víře, brali to jako výraz svobody. Později už to někteří vnímali spíš jako velmi intimní otázku," míní Vojtová.
Takovému vysvětlení přitakává i Dana Hamplová, která se v Sociologickém ústavu zabývá náboženstvím. A upozorňuje: "Podíl lidí, kteří pravidelně chodí do kostela, se od počátku 90. let prakticky nezměnil."
Moderní Pražany a Čechy podle ní navíc charakterizuje ještě jeden rys – jsou hodně pověrčiví. "Navenek jsme ateisté, přitom patříme k nejpověrčivějším evropským národům, věříme horoskopům i talismanům," popisuje socioložka.
. Pražané a víraK jakým církvím se přihlásili 1. Římskokatolická 206 039 Pražanů celkem 1 169 106 Věřících 286 567 (24, 5 %) Zdroj: Sčítání lidu 2001 |
