Vzdát hold generálu Giapovi se v sobotu vydalo kolem 150 tisíců zarmoucených Vietnamců, kteří dorazili z celé země až k jeho domu v Hanoji. Scházejí se a truchlí u černé rakve zahalené vietnamskou vlajkou, nad níž visí generálova velká fotografie a deska se všemi medailemi a oceněními. Na místo se sjíždějí nejvyšší představitelé země, váleční veteráni, diplomaté i obyčejní lidé.
Vládnoucí komunistická strana připravila Giapovi poslední rozloučení, v němž zdůrazňuje především jeho vůdčí úlohu v bojích proti Francii a později proti USA. Státní propaganda ovšem pomíjí pozdější období, kdy popularita generálovi umožňovala, aby šířil málo slýchanou kritiku vládnoucí elity.
V neděli bude Giapovo tělo přepraveno do rodného města jižně od Hanoje, kde bude pohřbeno. Všechny vlajky od pátku visí na půl žerdi a akce, které se netýkají pohřbu, byly zrušeny.
Vietnam zažívá státní smutek podobně velký jako před 44 lety, kdy zemřel komunistický vůdce a Giapův souputník Ho Či Min. Podle zpravodaje BBC zasáhl veřejnost nebývalý příval emocí.
Ačkoliv ani Vietnam není plně demokratickou zemí, lidé skutečně truchlí za svého hrdinu. Je to rozdíl například oproti Severní Koreji, kde po smrti Kim Čong-ila mohl být zármutek obyvatel často předstíraný kvůli hrozbám despotického režimu.
"Nejsem si jistý, jestli budeme mít ještě nějakého třetího vůdce, jako byl Giap a Strýček Ho," řekl agentuře AP obyvatel Hanoje Tran Thi Thiena, který vstal ve tři hodiny ráno, aby se mohl poklonit před Giapovým rodinným domem v metropoli.
Generál Vo Nguyen Giap je hrdinou hned dvou "osvobozeneckých" válek: nejprve vyhrál proti Francii a následně i proti Spojeným státům. Uměl kombinovat klasické vedení boje s partyzánskými manévry.
Bitva u pevnosti Dien Bien Phu, kde vietnamští komunističtí povstalci v roce 1954 zvítězili nad francouzskými oddíly a definitivně tím rozdrtili koloniální ambice Francie v Indočíně, byla jednou z nejvýznamnějších událostí vietnamských dějin (o Giapově kariéře čtěte více zde).
