Natáčení v cele považuje Kříženecký za precedent, který vrací české vězeňství "do doby temna". "Zákon podobné sledování advokáta a klienta nedovoluje. Je to porušení ústavy, základních lidských práv. Něco takového se nedělo ani za komunistů," tvrdí bývalý vojenský prokurátor. Obviněný má podle něho právo ve vazbě mluvit s obhájcem bez přítomnosti třetí osoby, což mu zaručuje trestní řád. Advokát přirovnává dokonce vztah advokáta s klientem k postavení zpovědníka.
Kříženecký je odhodlán případ dostat až před Ústavní soud, případně před Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. "Skryté nahrávání zná pouze zákon o policii a tajných službách, nikoliv zákon o vězeňství," řekl.
Vedení věznice zatím přiznalo, že kamera zabudovaná v garnýži cely natočila několik červencových návštěv, kdy žena měla sex s mužem obviněným z vraždy. Když si dozorci schůzky později přehrávali z videozáznamu, přišli dokonce s podezřením, že pětatřicetiletá advokátka předala klientovi necenzurované dopisy a moták.
Vězeňská správa přiznává, že schůzky obžalovaných s advokáty monitorují i další věznice. "Způsoby monitorování jsou všude jiné. Třeba přes jednostranně průhledné sklo do druhé místnosti," uvedl mluvčí vězeňské správy Eduard Vacek. Zároveň upozornil, že monitorování nepřipouští odposlech hovoru.
Právníci nemají na případ jednotný názor. Někteří poukazují na to, že odposlech může nahradit v případě videozáznamu odezírání řeči z úst.
Tajemník České advokátní komory Jiří Klouza dokonce míní, že takové sledování je v rozporu se zákonem o výkonu vazby a trestu a celá věc může ohrozit důvěru v justici. Sledovat kamerou lze podle nich veřejná prostranství a budovy, mezi něž však věznice nepatří.
Jiného mínění je ředitel věznice Petr Rakovský. Výslechovou místnost podle něj dál snímá miniaturní objektiv kamery, pouze u vchodu už visí cedulka, která na ni upozorňuje. "Je to součást bezpečnostního projektu, který fungoval už před mým příchodem. Není to záležitost věznice, ale našeho nadřízeného orgánu. Podle vyhlášky o výkonu vazby musí být cela zabezpečena, aby byl obviněný vidět," tvrdí.
Expert na problematiku ochrany osobnosti či osobních údajů Vladimír Smejkal, který už několik let označuje za nelegální kamery snímající například okolí bank, naopak u kamer ve věznicích nevidí problém. "Není to standardní veřejná prostora a ta žena, navíc advokátka, přece musela být srozuměna s tím, že speciálně ve vězení musí být pohyb osob nějak sledován a kontrolován. Navíc já si právní pomoc, kterou má advokát poskytovat během návštěvy svému mandantovi, představuju trochu jinak. Prostě nevidím důvod pro civilní žalobu a už vůbec ne pro trestní oznámení. Je to spíš o advokátské etice," řekl.
Právě za porušení etiky by mohla být právnička potrestána. To však Miroslav Kříženecký odmítá. "Pokud je styk zadokumentován nezákonně, je to, jako by ani nebyl na světě," pravil.
Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Voráček považuje celou záležitost za otevřenou. "Zabývá se jí odbor generální inspekce ministerstva, pokud vím, ještě se k tomu nevyjádřil," řekl.
