Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Ve vesmíru se srazily satelity, po družici Iridium zbyl „mrak trosek“

  7:02aktualizováno  15:15
Na oběžné dráze kolem Země se vůbec poprvé v historii srazily dvě družice. Asi 800 kilometrů nad Sibiří se střetly americký satelit komunikačního systému Iridium a nefunkční ruská vojenská družice Kosmos. Srážka zvýšila obavy o bezpečnost ve vesmíru, například stanice ISS ale krouží na nižší oběžné dráze.

Jedním ze satelitů figurujících ve srážce byla družice systému Iridium. Těch kolem země krouží dalších 65. | foto: flickr.com

Po střetu se na polární oběžné dráze vytvořily dva mraky trosek, uvedl Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Podle amerických odborníků však tyto trosky neohrožují Mezinárodní vesmírnou stanici ISS, která Zemi obíhá ve výšce asi 350 kilometrů, tedy značně níž než zničené družice.

Srážka je nicméně nebezpečná zejména kvůli rychlosti, kterou trosky nekontrolovaně letí vesmírem.

SRÁŽKA SE ČEKALA

Rozhovor s odborníkem na kosmonautiku

"Kinetická energie závisí na druhé mocnině rychlosti. Při čelní srážce dvou satelitů letících osm kilometrů za sekundu (jako Kosmos) se rychlost sečte. Tím můžou vzniknout úlomky až téměř třistakrát průraznější než stejně těžký vystřelený projektil. Nebo budou mít stejnou průraznost jako kulka, i když bude třistakrát lehčí," přiblížil iDNES.cz popularizátor astronomie Antonín Vítek z Akademie věd.

ON-LINE ROZHOVOR

Se čtenáři diskutoval Petr Kubala z České astronomické společnosti

"Když nějaký úlomek narazí na povrch družice, tak se vypaří. Vypaří se i část pláště družice, horké plyny doslova vletí dovnitř a poničí tam, co můžou," popsal Vítek, jaké škody mohou úlomky napáchat.

V roce 1978 jeden ruský Kosmos s jaderným reaktorem spadl do kanadské divočiny a zamořil ji radioaktivitou. Server wsj.com kvůli tomu upozornil, že i na Kosmosu zničeném v úterý mohl být reaktor. Označení Kosmos nicméně slouží pro pojmenování široké škály lodí, které nezapadají do žádného konkrétního ruského vesmírného programu.

Ruská strana se dosud ke ztrátě satelitu nevyjádřila.

KOSMOS

Plní širokou škálu účelů od špionáže (vyhledávaly například ponorky) a varování před raketami až po vojenskou komunikaci. Zhruba osm set kilogramů těžký stroj Kosmos-2251 vypustilo Rusko v roce 1993. Odhaduje se, že pět až deset let už byl nefunkční.

IRIDIUM

Iridium nyní disponuje flotilou 65 družic, které podle dat ze srpna 2008 zajišťují hlasovou a datovou komunikaci přes satelitní telefony pro přibližně 285 tisíc zákazníků. Jeho obliba roste, v červenci 2007 měl systém 203 tisíc zákazníků. Havarovaná družice odstartovala v roce 1997, vážila 600 kg. Také Iridium slouží i pro vojenské účely.

Už v roce 1991 se jeden Kosmos srazil s troskami ze druhého, ve stejném roce se jiné družici tohoto označení vyhýbal americký raketoplán Discovery.

Právě Discovery se nyní chystá do kosmu, bezprostřední nebezpečí mu ale podle NASA nehrozí. "Případné hrozby však permanentně analyzujeme," uvedl mluvčí NASA Kelly Humphries. - o chystaném startu raketoplánu Discovery čtěte zde

Iridium výpadek pokryje, přesune jiný satelit

Telekomunikační firma Iridium oznámila, že do pátku oslabení sítě "zalepí" dočasným řešením - zřejmě přesunem jednoho z dalších satelitů - a do třiceti dnů vyšle na oběžnou dráhu novou družici.

"Iridium používá celosvětově více než 300 tisíc lidí. U nás jsou to řádově stovky zákazníků, spíš nárazově. Jsou mezi nimi hlavně horolezci, expedice, jachtaři. Berou si přístroje tam, kde není běžné pokrytí," řekl iDNES.cz Michal Skalický ze společnosti Navisat Stadler, která u nás Iridium zastupuje.

Hustý provoz nad Zemí

Kolem Země nyní krouží na osmnáct tisíc "katalogizovaných" objektů - družic, částí nosných raket i trosek. Riziko, že menší trosky a úlomky dopadnou na Zemi, je malé, shořely by v atmosféře. Vzhledem k rychlosti, kterou letí, může jejich srážka jinou družici vážně poškodit nebo i zničit.

Stroje s lidskou posádkou jsou proto chráněné jakousi "neprůstřelnou vestou" nebo tepelným štítem. Ty pokrývají jejich hermetický povrch a slouží k ochraně alespoň před menšími úlomky.

Vědci loni v dubnu přišli s tvrzením, že na oběžné dráze je celkem 150 milionů kusů odpadků - včetně těch nezdokumentovaných. Při každém střetu ve vesmíru vznikají další, a proto se odborníci obávají "kaskádového efektu".

Na oběžné dráze kolem Země se už v minulosti objekty vyslané lidmi srazily, vždy to ale byly jen odhozené součásti nebo stupně nosných raket či malých satelitů. Tyto srážky odborníci považovali za zanedbatelné. Nynější srážka dvou mohutných družic je tudíž historicky první.

Lidstvo do vesmíru vypustilo celkem na šest tisíc satelitů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Španělé mají nového podezřelého z útoku, posílí bezpečnost v letoviscích

Řidič dodávky, který ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně zabil 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Podle zpravodajského serveru BBC News to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.