Se sháněním levné stravy má Emil Jíra bohaté zkušenosti. Dlouhá léta totiž žil na ulici a i nyní, když má střechu nad hlavou, musí stále počítat každou korunu.
U charity prý pomoc zásadně nehledá. Nakupuje ve speciálních obchodech s levnými potravinami a občas nepohrdne ani potravinami z kontejneru. „V neděli jsem u supermarketu našel dobré rohlíky, takže je dneska brát nemusím,“ říká při společném nákupu ingrediencí do guláše. Do košíku postupně naskládá drůbeží lančmít za 25 korun, dvě cibule za 4 koruny a škvařené sádlo za 13 korun.
„Příprava je úplně stejná, jako když se vaří guláš z masa. Neumím to ale jako pan Pohlreich a spol., to mi nejde,“ směje se Emil. Na sádle osmahne cibulku, zamíchá do ní nakrájený lančmít a ochutí paprikou a pepřem. Za pár minut je hotovo a Emil si pochutnává na guláši: „Chutná mi to. Guláš může být dobrý z čehokoli, záleží jenom na tom, jak se ochutí.“ Nejlevnější varianta prý je z kuřecích jater ve slevě nebo z uzenin.
„Použil jsem v podstatě jen lančmít za třicet korun a jednu cibuli. Maximálně to stálo nějakých čtyřicet korun, s kořením možná padesát. A budu mít jídlo na čtyři, pět dní,“ pochvaluje si.
