"Platforma, po které se chodí, jako vůbec první svého druhu slouží pohybu ve všech směrech a umožňuje téměř přirozenou chůzi," řekl šéf výzkumného týmu Marc Ernst z Institutu Maxe Plancka pro biokybernetiku, který si chůzi po plošině sám vyzkoušel.
Plošinu zvanou CyberCarpet tvoří soustava 25 nekonečných pásů. Směr a rychlost pohybu chodce vyhodnocují kamery a čidla. Počítače řídí reakce pásů tak, aby návštěvník virtuální reality při chůzi zůstával uprostřed plošiny, napsal server BBC News.
Zvláštní software přitom na displeji v headsetu vykresluje virtuální město, ve kterém se člověk pohybuje skutečnou chůzí.
Návštěvník kyberprostoru ve skutečnosti nevystoupí ze čtverce o straně 4,5 metru. Menší už plošina být nemůže - reakce pásů na pohyb chodce by byly příliš rychlé a budily by dojem "chůze po ledu".
Kvůli malé velikosti si zatím plošina neporadí s pohybem rychlejším než dva metry za sekundu, tedy něco přes sedm kilometrů v hodině, což ale stačí na hodně ostrou chůzi.
"Kdyby plošina měla sto krát sto metrů, chodec by vůbec nezaznamenal, že je při pohybu centrován do jejího středu," řekl Ernst. "Tohle je relativně přirozený pohyb, i když akceleraci cítím," dodal.
Dnes Pompeje, zítra třeba trenažér pro záchranáře
Na konferenci v Tübingenu vědci představí virtuální procházku Pompejemi, které ve starověku zničil výbuch Vesuvu, a Římem. "Pompeje jsou úžasné, umožní vám to objevovat město, které už neexistuje," citovaly BBC News nadšeného Ernsta.
Software umožňující náhled do virtuálního prostředí dodal Švýcarský federální institut pro technologie, který vyvíjí programový balík CityEngine pro rychlé vytváření virtuálních měst v několika stupních podrobnosti. Na vývoji plošiny spolupracovali s německými vědci i výzkumníci z Itálie.
Procházky virtuální realitou zatím byly známé spíše jen fanouškům sci-fi seriálu Star Trek. Simulátory, které jeho hrdinové využívali, ovšem byly holografické a neměly žádné mechanické plošiny s válci.
Evropští výzkumníci věří, že technologie - patrně po dalších zlepšeních - může být použita nejen pro hry, ale také například pro nácvik záchranných operací, při neštěstích nebo pro prezentace v muzeích.