Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: První pohled pod Troju do tunelu Blanka

  17:51aktualizováno  17:51
Idylické prostředí zasněžené Stromovky kontrastuje s tím, co se děje pod ní. V hloubce dvaceti metrů není pro hluk slyšet vlastního slova, gumáky čvachtají černým bahnem. Noříme se do podzemního světa chráněného svatou Barborou, do tunelu Blanka v Troji, kam se zatím nikdo z novinářů nepodíval.

Nepřístupně působící monstrózní stavba pod Prahou není tak nedobytná, jak se zdá. Střídají se tu nejrůznější kontroloři, revizoři, supervizoři, kteří mohou stavbu prověřit ve kteroukoli dobu. "Mohou tam jít, kdy chtějí, na dvacet metrů nevíte, koho tam máte," říká náš průvodce, mluvčí Metrostavu František Polák.

Letenským nedávno zkomplikovali stavitelé Blanky život traverzami v bytech a dřevěnými podpěrami domů. Podle Poláka přitom není třeba mít strach.

"Mrázovku jsme dělali 8 metrů pod sklepy v horším geologickém podkladu, tady jsme 20 až 40 metrů pod domy. Navíc už před námi vyzkoušela tvrdost podloží Vltava. Když narazila na Letenskou pláň, musela uhnout do Holešovic," poznamenal mluvčí s tím, že když podložím nehnula 300 milionů let Vltava, nepohnou jím ani stavbaři. - čtěte Tunel Blanka: jedni podávají trestní oznámení, druzí žijí mezi traverzami

Nedůvěra Letenských ale trvá. "Občané nevěří ani investorovi, ani osobní kontrole, tak si zavolali svou kontrolu - občanského supervizora, kterého také platí hlavní město," vysvětlil Polák, kolik lidí má přístup na rozsáhlou stavbu.

Jediný, kdo má v konkrétní chvíli přehled o tom, kolik je v tunelu lidí a kde se nacházejí, je lampář. Člověk v červené stavební budce, který vydá každé návštěvě, jež chce jít do podzemní stavby, zablácenou lampičku s kilovým adaptérem a koženým páskem a látkové pouzdro s dýchacím přístrojem pro všechny případy.

Ústí severního a jižního tubusu tunelu Blanka, který spojí Letnou s Trojou (19. ledna 2009)

"Sněhuláci" v tunelu

Oblečeni do bílých ochranných obleků "sněhuláků", gumáků, reflexních vest a vybaveni červenými helmami, svítilnami i dýchacími přístroji, vyrážíme do podzemí. Mezi tubusy, kterými by během dvou let měla projíždět první auta, je umístěna socha svaté Barbory, ochránkyně horníků.

Míjíme venkovní hloubené tunely a noříme se do jednoho z tubusů, míjejí nás žluté dampry (obří nákladní auta), které jsou plně naložené vytěženou horninou. Jsou tu i traktory a malé náklaďáky.

Ústí jižního tubusu tunelu Blanka, který spojí Letnou s Trojou (19. ledna 2009)

Z kruhového tubusu uvidí v budoucnu řidič jen část, další zůstává skrytá pod zemí, pod jakýmsi "mostem". Pod silnicí v tunelu vede chodba, ta skrývá havarijní větrání, druhým kanálem vede servisní vedení. V případě požáru se právě sem, pod zem, čerpá pod tlakem kouř, větrání v tunelu se musí vypnout, aby vzduch ještě víc nepřiživoval vzniklý oheň.

Dalším bezpečnostním opatřením jsou tak zvané SOS světničky, kam se vejde až deset lidí. Navíc si odtud mohou zavolat pomoc. Tubusy tunelu jsou také každých 200 metrů propojené průjezdem. Každý druhý je tak široký, že jím může projet auto hasičů.

Blanku hloubíme po rakousku, podle Říhy

Dlouhý tunel je stále pod kontrolou geodetů, měří se, jestli má správný profil. "Po odstřelení skály se stěna pokryje ocelovou sítí a klenba se vystříká dvaceti až třiceticentimetrovou vrstvou betonu," popsal Polák.

Žlutá izolace z měkčeného PVC v tunelu Blanka pod Trojou (19. ledna 2009)

Tunelem pak jedou za sebou dvě pracovní plošiny. Z jedné z nich dělníci montují do útrob tunelu izolaci z PVC a textilu, z druhé výztuže a pomocné bednění. Pak už se vnitřek tunelu vylije hladkým betonem. Konečnou úpravou bude obklad.

Mezi odstřelem horniny a následnými pracemi nesmí být velký časový rozestup, skála se nesmí nechat "pracovat". "Při stavbě Blanky používáme novou rakouskou tunelovací metodu," řekl mluvčí Metrostavu.

Jedna ze dvou pracovních plošin v tunelu Blanka pod Trojou. Z jedné se instaluje izolace, z druhé armatura a bednění (19. ledna 2009)

"Vymyslel ji Rakušan František Říha, Čech jako poleno," směje se Polák. Dodává, že tvůrce metody, přestože působil v Rakousku, si jméno psal tvrdošíjně s háčkem nad "R". "Je to poctivé řemeslo, metoda je výborná pro měnící se geologické podmínky," shrnul mluvčí.

Na čelbě tunelu (místo, kde se má pokračovat v dalšími hloubení) pracuje osm lidí. "Na celé Blance dělá plus minus tisíc lidí a bude se to zvětšovat s tím, jak se budou dělat dokončovací práce," upozornil Polák. Na čelbě musejí být největší odborníci, kteří ale také umějí vzít do ruky "vercajk".

Pětadvacetimiliardová stavba by měla být dokončena v prosinci roku 2012. František Polák věří, že termín stihnou. "Jsme teď tam, kde chceme být," uzavřel.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Stát zaplatí stranám za hlasy voličů 482 milionů. Nejvíc ztratila ČSSD

Politické strany a hnutí si letos přijdou díky hlasům voličů na 482 milionů korun ze státní kasy. Peníze se rozdělí mezi deset uskupení, která získala alespoň...  celý článek

Místopředsedové ČSSD Milan Chovanec a Lubomír Zaorálek hovoří s novináři před...
ČSSD by mohla skončit v opozici, řekl Chovanec. Sjezd bude v dubnu

Mimořádný sjezd ČSSD by se měl konat v Hradci Králové 7. dubna, řekl po večerním jednání užšího vedení strany její úřadující šéf Milan Chovanec. V tento den...  celý článek

Andrej Babiš s manželkou míří do volebního štábu ANO (21. října 2017).
ANALÝZA: Pestrý vějíř variant. Ale Babišovi zatím moc nenahrávají

Být ve volbách první s tak velkým náskokem a nemít vládu ani zdaleka jistou, to musí být pro Andreje Babiše k vzteku. Do Sněmovny bylo zvoleno devět stran,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.