Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Odborníci ve Veselí zkoumali, jak hoří budova z betonu a oceli

  18:33aktualizováno  18:33
Ve Veselí nad Lužnicí shořela dvoupodlažní administrativní budova. Hasiči ale s požárem nebojovali. Šlo totiž o unikátní požární zkoušku, jak se při požáru chová konstrukce domu z oceli a betonu.

Výzkum má pomoci stavebním inženýrům při navrhování nových domů a zároveň má zamezit podobným tragédiím, jako bylo zřícení budov světového obchodního centra v New Yorku před 10 lety.

"Evropské požární normy vycházejí z výsledků experimentů v laboratorních podmínkách. Abychom toto ověřili v praxi, je potřeba udělat zkoušku zapálením domu," vysvětluje profesor František Wald z katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze, který zkoušku vedl.

Ve Veselí odborníci podnikli speciální test, při němž zkoumali, jak se chová

Vědci se na ni připravovali pět let, a i proto přilákala odborníky z celého světa - Japonska, Švédska, Číny či Ameriky.

"Poučením pro nás byl kolaps budov světového obchodního centra, kde se některé budovy nechovaly tak spolehlivě, jak se při návrhu předpokládalo. Nyní budeme výsledky požáru budovy rok či dva zkoumat a zjišťovat, jak se chovaly jednotlivé materiály," dodal Wald.

Budovu podpálili hasiči pomocí petroleje a tří tisíc dřevěných hranolů naskládaných na paletách.

Žáru 1000 °C odolal strop hodinu

Odborníci věří, že díky zkouškám v požární zkušebně ve Veselí nad Lužnicí vyvinou novou požárně spolehlivou ocelobetonovou budovu. Ta, která stojí ve zkušebně nyní a dnes ji vědci zapálili, odolávala ohni hodinu. Teplota uvnitř byla přes tisíc stupňů Celsia a teprve po této době se propadl první ze sloupů. Část budovy už byla postavena z modernějších konstrukcí ze železa a betonu. Zkoušce přihlíželi i hasiči.

 Během pokusného požáru dvoupodlažní budovu monitorovalo velké množeství čidel

"Každá příležitost ověřit chování konstrukce v praxi usnadňuje výběr ideální formy protipožární prevence. V případě požáru navíc umožňuje lépe odhadnout situaci a detailněji naplánovat zásah. Každá minuta je pak drahá," komentoval zkoušku ředitel prevence Generálního ředitelství hasičů Rudolf Kaiser.

Podobné požární zkoušky, jako ta dnešní, při které hořela budova o rozměrech devět krát dvanáct metrů, se konají ve světě maximálně jednou ročně. Odborníci z jejich výsledků zjistí, jak se oheň šíří, jak se chová nosná konstrukce i obvodové pláště budovy, a to jak při zahřívání, tak při následném chladnutí.

"První poznatky se promítnou do nových evropských norem už za pět let," dodal Wald.

Ve Veselí odborníci podnikli speciální test, při němž zkoumali, jak se chová
Požáru přihlížely desítky odborníků i zvědavců.

Lidé, kteří zkoušku sledovali, byli většinou odborníci. Řízený požár ale přilákal i laiky. "Chtěli jsme vidět, jak rychle hoří oheň uvnitř budovy," řekla Jana Drtinová z Veselí nad Lužnicí, která přišla s přítelem, který je hasičem.

Poslední podobné zkoušky se konaly na skutečných budovách z oceli, betonu a dřeva v roce 2008 v Cardingtonu ve Velké Británii. Výzkum stojí zhruba jedenáct milionů korun.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

O slyšení před komisí se přihlásil bývalý šéf fotbalu Miroslav Pelta (22. srpna...
Pelikán zbavil žalobce Zemana mlčenlivosti, před komisí mluvil i Pelta

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán zbavil mlčenlivosti nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Rozhodl se k tomu po úterním jednání s poslaneckou komisí,...  celý článek

Polomy na Šumavě v okolí Nové Pece. Na snímku je silnice do Jeleních Vrchů.
Zákaz vstupu do lesů na Šumavě posvětili úředníci, může jít o život

Do známých turistických lokalit v okolí Nové Pece, Stožce ale i Horní Plané je od úterý zakázáno vstupovat. Lesy jsou nebezpečné kvůli sobotní bouřce, která v...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Muž načerno oplotil městský pozemek a přeťal pěšinu, lidé protestují marně

Loni v létě si Jiří Marák při stavbě domu v prostějovské místní části Domamyslice postavil také plot u přilehlého Čechovického náhonu. Oplocení vybudoval na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.