Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Digitální model provede Prahou z počátku 19. století

  15:57aktualizováno  15:57
Tisíce návštěvníků a historiků každodenně natahují krk nad skleněnou vitrínou v jednom za sálů Muzea hlavního města, která skrývá jeho nejznámější exponát - Langweilův model Prahy. Teď bude s nepohodlím konec - po tříleté práci bude možné model zkoumat i na monitoru počítače.

Langweilův model Prahy | foto: iDNES.cz

"Digitalizace probíhala od podzimu 2006 do konce roku 2008 a byla mnohem složitější, než jsme předpokládali," vysvětluje ředitelka muzea Zuzana Strnadová.

Na digitalizaci, tedy nafocení a následném počítačovém "zplastičnění" obrázků odpracovalo dvě stě lidí téměř deset tisíc hodin, tedy minimálně třikrát tolik času, než kolik potřeboval Antonín Langweil na jeho výrobu.

A jen pro zajímavost - celkem bylo potřeba pořídit 244 tisíc fotografií ve vysoké kvalitě, každý detail a místo tak zachycuje zhruba 18 fotografií z nejrůznějších úhlů.

S výsledky práce počítačových kouzelníků se už nyní může seznámit i veřejnost. Buď prostřednictvím internetových stránek www.langweil.cz, které ale obsahují jen informace o modelu a jeho digitalizaci, nebo prostřednictvím dotykových obrazovek přímo v muzeu. Na nich se mohou projít či proletět přímo modelem.

Digitální verze Langweilova modelu Prahy

Na internet se zdigitalizovaná podoba modelu zatím nechystá, její velikost je zhruba 20 terabytů, tedy milion megabytů a práce s ní vyžaduje mimořádně výkonné počítače. Jeden takový ale chystá muzeum pro své badatele. Ten umožní historikům a památkářům studovat každý detail modelu v nejvyšší možné kvalitě obrazu.

Pro ně je totiž model neocenitelným pramenem pro studium historie Prahy v letech 1826-1827, kdy ho klementinský knihovník Antonín Langweil vyráběl. Ostatně ze dvou a půl tisíce domů zachycených na modelu jich už 900 nestojí.

Dalším výsledkem digitalizace jsou i dvě DVD. "První obsahuje předpřipravené průlety a procházky modelem a druhé interaktivní hru pro děti pojmenovanou Dobrodružství v Langweilově modelu," říká Strnadová.

Zájemci si jeho prostřednictvím mohou prohlédnout třeba zmizelé uličky Židovského města nebo vltavská nábřeží před jejich regulací. Počítačová hra zavede děti do uliček Prahy 19. století, kde musí splnit 16 úkolů, týkajících se reálií staré Prahy.

Model bude na Florenci

Podle ředitelky městského muzea Zuzany Strnadové by měl model v budoucnu být vystaven v nové budově na Florenci, jejíž výstavba se plánuje na roky 2011 až 2013. Tam by návštěvníci mohli v budoucnu najít i další historické i moderní modely Prahy, třeba Hypšmanův z přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Historická budova muzea z počátku minulého století potřebuje nutně rekonstrukci a už dávno nestačí pro všechny sbírky. V nové budově by měla být i kavárna či muzejní prodejna, ve staré budově by pak návštěvníci našli více prostorů pro sbírky muzea. "Současná expozice je dovedena jen do roku 1784, protože nic dalšího se do budovy už nevejde," vysvětluje Strnadová.

Langweilův model

Antonín Langweil se narodil v Postoloprtech roku 1791 v rodině sládka schwarzenberského pivovaru. Roku 1819 si na pražském Staroměstském náměstí otevřel první litografickou dílnu v Čechách, ale nedařilo se mu a brzy ji zavřel.

Jako knihovní sluha v Klementinu působil od roku 1822. Na nedokončeném modelu Prahy pracoval od roku 1826 až do své smrti roku 1837. Po Langweilově smrti model, který byl už za života jeho tvůrce pětkrát vystavován, prodala jeho manželka za symbolickou cenu císaři Ferdinandovi I. Dobrotivému, který jej věnoval Národnímu muzeu, které jej postupně vystavovalo na několika místech, až skončil jako exponát v budově Lapidária na Výstavišti.

Roku 1954 ho převzalo Muzeum hlavního města Prahy, které jej nechalo náročně zrekonstruovat. Od roku 1961 je přístupný veřejnosti v budově muzea na Florenci.

Model Langweil vytvořil v době, kdy pracoval v Klementinu. Je vyroben z papíru a zabírá asi 20 metrů čtverečních. Detailně v něm zachytil tehdejší podobu Starého Města, Karlova mostu, Malé Strany bez Petřína a Hradčan s Pražským hradem.

Zmenšenina Prahy v poměru asi 1:480 má více než 2 500 číslovaných budov, z nichž 960 dnes už neexistuje. Model je dotažen do takových detailů jako jsou domovní znamení, nápisy na náhrobcích na Starém židovském hřbitově či sluneční hodiny, ale také oprýskané zdi, vytlučená okna či popínavé rostliny na zdech.


Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.