INFOGRAFIKA: Kosovo - kolébka srbství
Jeho návrh na uspořádání jihosrbské provincie, s nímž Srbové nesouhlasí, bude nyní předložen k projednání Radě bezpečnosti OSN.
"S politováním musím říci, že strany neprojevily žádnou vůli ustoupit ze svých postojů," řekl Ahtisaari. V prohlášení srbské a kosovskoalbánské strany ke statusu Kosova není žádný společný základ.
"Postoje stran k tomu, zda má provincie, jež je od roku 1999 pod správou OSN, zůstat součástí Srbska, nebo získat určitou nezávislost, jsou diametrálně odlišné a po dobu jednání se nesblížily. Nemá proto smysl v jednání pokračovat, řekl Ahtisaari.
Potvrdil také, že během března předá svůj návrh na uspořádání jihosrbské provincie Radě bezpečnosti OSN, aby o něm rozhodla.
Rada bezpečnosti by měla rozhodnout o Kosovu do června. Pokud bude Ahtisaariho plán schválen, mohlo by Kosovo vyhlásit nezávislost do konce roku. Stalo by se tak nejmladším státem v Evropě a posledním útvarem, který se odtrhl od bývalé Jugoslávie.
Srbský premiér chce v jednání pokračovat
Srbský premiér Vojislav Koštunica označil Ahtisaariho plán za brutální porušení Charty OSN a po skončení rozhovorů vyzval k jejich pokračování.
Koštunica také vyzval všechny země, aby zabránily tomu, že by Srbsko mohlo ztratit patnáct procent svého území, což by podle něho vyústilo v nové přepisování hranic a ohrozilo by to základy, na nichž stojí mezinárodní právo.
Srbský prezident Boris Tadič varoval, že pokud Kosovo dostane zelenou k nezávislosti, mohlo by to vést k dlouhodobé nestabilitě v oblasti i mimo ni.
"Pokud bude Ahtisaariho plán přijat, bude to poprvé v moderních dějinách, kdy bude demokratické pokojné zemi odebrána část území proto, aby byly uspokojeny tužby určité etnické skupiny, která už má svůj národní
stát," řekl Tadič.
Srbsko je podle něho ochotno jednat o kompromisním řešení, ale nezávislost je naprosto nepřijatelná. Bělehrad nabízí Kosovu, které považuje za kolébku své státnosti a kultury, jen širokou autonomii v rámci stávajících hranic.
Kosovský prezident Fatmir Sejdiu dával od počátku jednoznačně najevo, že Albánci považují nezávislost za jediné přijatelné východisko.
"Nezávislost je alfa i omega, je to začátek i konec našeho postoje. Je to budoucnost Kosova, moderního státu, který se začíná naplňovat po letech odporu proti cizí okupaci," zdůraznil kosovský prezident.
Srbové se obávají úplné nezávislosti Kosova
Jeho projekt slibuje Kosovu omezenou svrchovanost pod mezinárodním dohledem. Kosovo by mělo dostat i vlastní ústavu, symboly, ozbrojené síly i právo vstupovat do mezinárodních organizací. Srbská menšina by měla mít zaručenu zvláštní ochranu.
Kosovo je formálně stále součástí Srbska, ale fakticky se nalézá pod správou OSN od roku 1999, kdy zásah NATO donutil tehdejšího srbského vůdce Slobodana Miloševiče ukončit tažení proti kosovským povstalcům.
