Vídeň protestuje proti rozšíření Temelína

  • 23
Rakouské ministerstvo životního prostředí ostře odmítlo plány českého resortu průmyslu na výstavbu dalších bloků jaderné elektrárny Temelín. Jejich velvyslanec už podal prostest u ministerstva zahraničí. To ale popírá, že by se na česko-rakouských dohodách cokoliv měnilo.

"Mohu potvrdit, že nám rakouská strana tlumočila svůj protest proti výroku náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Peciny o chystaném rozšíření elektrárny Temelín," řekla iDNES Dana Pavlousková z tiskového oddělení ministerstva zahraničí.

Pecina, který je na ministerstvu zodpovědný za energetiku, vyvolal v Rakousku bouři nevole tím, když pro časopis Týden prohlásil, že se v Temelíně začnou okolo roku 2009 stavět další dva reaktory.

Svůj záměr chce podle něj resort průmyslu předložit v druhé polovině příštího roku do vlády. - více o chystaném rozšíření zde

České ministerstvo zahraničí ale popírá, že by se na deklaraci s Rakouskem cokoli měnilo.

"V každém případě zdůrazňuji, že česká strana i nadále uznává dohodu z Melku jako základní pilíř česko-rakouských vztahů," dodala Pavlousková.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu je rozšíření Temelína pouze jednou z variant, jak pokrýt nárůst celkové spotřeby elektrické energie od roku 2015.

"Ministerstvo považuje tuto variantu za ekologicky i ekonomicky výhodnou, to ale v žádném případě neznamená, že by měla být dogmatem. O výběru varianty Státní energetické koncepce musí rozhodnout vláda," sdělila iDNES Kateřina Koubová z tiskového oddělení ministerstva.

Vídeň: Rozhodnutí je více než sporné
V úterním prohlášení vídeňské ministerstvo životního prostředí zdůraznilo, že už nyní přesahuje výroba elektřiny v Česku domácí potřebu o zhruba deset procent.

S výstavbou dalších dvou reaktorových bloků by přebytečná kapacita stoupla až o polovinu. S ohledem na úplnou liberalizaci trhu s elektřinou od roku 2007 to je podle Vídně více než sporné rozhodnutí.

"Proto pochybujeme, že přání českého ministra průmyslu bude realizovatelné. Česko bude muset zvážit svou strategickou energetickou orientaci s ohledem na bezpečnostní aspekt, jakož i z hlediska liberalizovaného trhu," zdůraznil rakouský ministr životního prostředí Josef Pröll.

Poukázal i na oprávněná přání rakouského obyvatelstva na zajištění bezpečnosti v souvislosti s příhraničními jadernými elektrárnami.

"Šéf české diplomacie Cyril Svoboda během společného setkání v Praze koncem října prohlásil, že neexistují žádné konkrétní plány na rozšíření jaderné energie v Česku," uvedl Pröll podle prohlášení tiskového oddělení resortu.

Schüssel: Je to prastaré téma
"Plány na rozšíření Temelína je prastaré téma, s nímž se neustále zahrává český ministr průmyslu," prohlásil podle agentury APA rakouský kancléř Wolfgang Schüssel.

Vicekancléř Hubert Gorbach z menší vládní strany svobodných (FPÖ), jež se v minulosti netajila odmítavým postojem k Temelínu, uvedl, že v případě Temelína jde o "zvláště poruchovou jadernou elektrárnu".

Nejlepší řešení vidí v odstavení elektrárny, která se podle něj nevyplácí ani z ekonomického hlediska.

Proti případné výstavbě dalších bloků v Temelíně protestují také rakouské opoziční strany. Nevládní protiatomový spolek Stop Temelin nevyloučil obnovení protestních akcí rakouského obyvatelstva.

Problém byl s jedním odstavcem
Po dlouhých sporech s Rakouskem Češi uzavřeli v prosinci 2001 vstupní jednání s EU o energetice. Uzavření těchto rozhovorů blokovali Rakušané právě kvůli sporu o Temelín.

Po celou dobu se jednalo o formulaci jediného odstavce. Ten obsahoval dohodu Rakouska a ČR o ukončení procesu z Melku. Šlo v podstatě o to, jak sem zakomponovat úpravy elektrárny, k nimž se Česko zavázalo, aby se to ale nevztahovalo i na další země. - více o vstupních jednání s EU o energetice

Aby Češi získali rakouské "ano" pro provoz Temelína, museli souhlasit s řadou bezpečnostních opatření, která budou právně vymahatelná. - více o dohodě z Melku zde

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video