Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Viděl Cháveze plakat a prosit o milost. Dostal 12 let vězení

  9:20aktualizováno  9:20
Vojáci v baretech za ostnatým drátem tokají před dívkami, které jejich flirtování očividně kvitují. Toto namlouvání se odehrává před vstupem do venezuelské vojenské věznice Ramo Verde, kam z 60 kilometrů vzdáleného Caracasu míří děvčata za svými otci či bratry. Ty zde z politických důvodů zadržuje vláda prezidenta Cháveze. Ten dnes slaví 10. výročí nástupu k moci.

Venezuelský prezident Hugo Chávez. | foto: Reuters

Postavím se do třicetihlavé fronty. Usměvaví vojáci ležérně procházejí obrovské tašky s jídlem, zatímco se jim mezi nohama batolí nejmladší děti trestanců.

Nepřekvapí je ani, že jeden starší muž veze svému příbuznému do věznice i větrák. Žádnému zkoumání ho nepodrobují.

Stejně tak moji maličkost. Jako každému jinému mi prohledají kapsy, zda nemám zbraň, a hotovo. Český pas nebudí žádné podezření. Pohádku o tom, že jeden z trestanců, Otto Gebauer, je můj starý známý ze společných studií v Evropě, ani nemusím vytahovat. Jsem vpuštěn do fešáckého kriminálu, který je proti bolševickému Jáchymovu pětihvězdičkovým hotelem.

Hlídal Cháveze, aby mu nikdo neublížil

Stráže mě dovedou do podlaží s pěti celami. Od společných prostor odděluje "kobky" jednotlivých vězňů jen závěs. U mříže u vchodu na patro mě vítá širokým úsměvem udělaný muž v džínách a bílém tričku: Otto Gebauer. Odvádí mě k sobě na pokoj, kde má odděleně koupelnu a záchod.

"Je to vojenské vězení a všichni odsouzení jsou armádní důstojníci, takže podmínky tu máme velmi dobré. S takovými se v jiných venezuelských kriminálech ani náhodou nesetkáš," vysvětluje nečekaný "luxus".

"Všechno vybavení a jídlo nám sem ovšem musí dovézt rodiny," rozpřahuje rukou směrem ke knihovničce nadité knihami, mikrovlnce, kávovaru a také k ledničce, do které mu manželka právě cpe čerstvé zásoby.

Za mřížemi pobývá už čtyři roky, ale je teprve ve třetině trestu. "Dostal jsem dvanáct let, šest měsíců, dvaadvacet dní a šest hodin za účast na údajném puči v roce 2002. Čtyřnásobek toho, co člověk, který byl obviněn z jeho řízení."

Čím si to Gebauer vysloužil? "Otto viděl Cháveze plakat a vzdychat. Zblízka poznal, že je zbabělec. A to se neodpouští," má jasno manželka Ana, která mě na exkurzi za mříže dostala.

V pátek 12. dubna 2002 v půl šesté ráno dali Gebauerovi podle jeho vyprávění nadřízení úkol zajišťovat dodržování lidských práv jednoho důležitého vězně. Teprve na místě zjistil, že jde o Huga Cháveze. "Krátce předtím, pod tlakem lidí v ulicích i uvnitř vlády, podal demisi. Nebyl to žádný puč," komentuje Otto Gebauer tehdejší zmatečné události, kdy prezident přišel o moc, aby se jí o pár dnů později s podporou většiny armády opět chopil. A to mnohem razantněji než předtím.

"Hlídali jsme Cháveze, aby ho třeba nechtěl někdo osvobodit, nebo naopak, aby ho někdo nezabil. Prezident dostal k dispozici svůj pokoj. Mohl v televizi sledovat zprávy, dvakrát ho nechal nadřízený zatelefonovat svým mobilem. Pamatuji si, že jsme mu z jeho oblíbené restaurace přivezli rybu s rýží a salátem. Ten mu ale moc nechutnal," vytahuje vzpomínky na den, který mu změnil život.

"Tak se přece plukovník nechová"

"Dokonce jsme spolu diskutovali o politice. Z Chávezova pádu jsem vůbec neměl radost. Byl plukovník a jeho vládní neúspěch měl negativní dopad na celou armádu. Vyčetl jsem mu, že se za něj ještě více rozmohla korupce. Jen se na mě přezíravě podíval a ironicky řekl: Kapitáne, připomínáte mi mě, když jsem byl kapitánem," vzpomíná Gebauer.

Podle něj se Chávez po celou dobu obával, že se chystá jeho exekuce. Nevěřil uklidňování, že nic takového nikdo nemá v úmyslu. Když se ho rozhodli z bezpečnostních důvodů převézt na jiné místo, propadl panice. "Chytil se mě za nohu. Plakal a prosil, abychom ho nezabíjeli," vypráví Gebauer. "A tak jsem mu řekl: Jste plukovník, takhle se přece nemůžete chovat."

Vrátil se k moci a začaly problémy

Brzy po návratu Cháveze k moci začaly Gebauerovi podle jeho líčení problémy. Byl překládán z posádky na posádku, nakonec ho z armády vyhodili a propuštěný důstojník si veřejně stěžoval. Když se mu rok po osudných událostech doneslo, že se chystá jeho zatčení, utekl přes uruguayskou ambasádu do exilu.

Nedostatek peněz a stesk po rodině ho po roce přivedly zpět do Venezuely. Představa, že ve vlasti dokáže žít v utajení, byla lichá. Brzy přišlo zatčení.

"První noc mě vyslýchali bez přerušení dlouhé hodiny, pustili naplno klimatizaci, ruce mi spoutali za zády tak, že jsem je vůbec necítil. Mám z toho následky dodnes, prsty ztratily pohyblivost. Chtěli ze mně dostat přiznání za každou cenu, takže dokonce vyhrožovali, že se něco může stát mé dcerce," líčí nejhorší noc svého života s tím, že se nepoddal a že další výslechy už probíhaly podle pravidel.

Tehdy 12. dubna 2002 Cháveze kromě něho hlídali další tři kapitáni. "Dva z nich jsou nyní v emigraci v Dominikánské republice a jeden ve Španělsku," říká Gebauer a trpce dodává: "Kdyby zůstali ve Venezuele, čekalo by je stejné neštěstí jako mě."

Hugo Chávez

Hugo Rafaal Chávez Frías se narodil v chudé učitelské rodině 28. července 1954 v Sabanetě ve státě Barinas. Na střední škole byl úspěšným hráčem baseballu a psal povídky a divadelní hry.

Po absolvování Vojenské akademie založil už jako podplukovník v roce 1982 Revoluční Bolívarovo hnutí (MBR-200), s jehož členy se v únoru 1992 neúspěšně pokusil svrhnout velmi nepopulárního prezidenta Carlose Andrése Péreze a skončil ve vězení, odkud byl propuštěn v roce 1994 na prezidentskou milost.

V roce 1997 založil Hnutí V. republiky, s nímž rozšířil alianci Vlastenecký pól a jako její kandidát v prosinci 1998 vyhrál prezidentské volby. Během prvního roku v úřadě prosadil změnu ústavy, která posílila prezidentské pravomoci, a rozpustil opozicí ovládaný parlament.

Nová ústava také zrušila Senát a zemi přejmenovala na Bolívarovskou republiku Venezuela. Od roku 2006 má země, jejíž název znamená "malé Benátky", i novou vlajku a nový státní znak, na němž dle Chávezova návrhu mimo jiné bílý kůň nově cválá doleva. Již rok platí ve Venezuele vlastní časové pásmo (posunuté o půl hodiny zpět). Chávez je od roku 2003 podruhé rozvedený a z obou manželství má čtyři děti.

Pokud prosadí další změnu ústavy, bude moci vládnou neomezeně dlouho - dokud bude vyhrávat volby.

(Zdroj: ČTK)

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na předměstí indického města Bombaj se potulují modří psi. Za neobvyklou barvu...
Psi v Indii zmodrali. Může za to průmyslový odpad vypouštěný do řeky

Na předměstí indického města Bombaj se objevili modří psi. Poté, co byl případ nahlášen výboru pro kontrolu znečištění, se ukázalo, že za změnu barvy jejich...  celý článek

Bouře a silný vítr v Hongkongu (23.8.2017)
Hongkong zasáhl tajfun Hato, tropická bouře zranila 34 lidí

Mohutný tajfun Hato ve středu podle očekávání zasáhl Hongkong. Vichr porážel stromy a vyrážel okna mrakodrapů, vysoké mořské vlny zaplavily ulice. Nejméně 34...  celý článek

Severokorejské rakety v sobotu na vojenské přehlídce na centrálním Kim...
KLDR je jasným nebezpečím, ale Čína větší hrozbou, říká japonský expert

S rostoucím napětím mezi USA a Severní Koreou, kdy Pchjongjang hrozí útokem mezikontinentálními střelami, se pozapomíná na klíčového spojence severokorejského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.