Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

První uchazečka o Bílý dům: buřičku Paní Satan muži raději uvěznili

  20:05aktualizováno  20:05
Skoro sto padesát let před Hillary Clintonovou se jako vůbec první žena chtěla stát prezidentkou USA Victoria Woodhullová. Zavřeli ji kvůli tomu do vězení. Aktivistka za ženská práva pobuřovala tehdejší společnost upozorňováním na mužskou nevěru či volnou lásku, za což si vysloužila přezdívku Paní Satan.

Victoria Woodhullová na snímku z roku 1914 | foto: Profimedia.cz

Byla sobota 2. listopadu 1872, už za tři dny měla Amerika volit svého prezidenta, ale hned po ránu zatýkali jednoho z kandidátů proto, že byl kandidátem. Vlastně kandidátkou.

Detektivové Bernard a Colfax sice dorazili brzy ráno, ale Victoria Woodhullová jim přesto proklouzla. Zatímco klepali na dveře, kolem tryskem projížděl její kočár. Policejní koně však byli zřejmě rychlejší. Když fiakr zastavili, našli tam prezidentskou kandidátku a její sestru.

Policisté Woodhullové ukázali zatykač a ona, jak to napsal list New York Herald, „s klidem vyjádřila připravenost doprovodit detektivy“. Takhle to tehdy končilo.

První žena oficiálně kandiduje do Bílého domu: Clintonová získala nominaci

Hillary Clintonová je oslavovaná jako první Američanka, která „rozbila skleněný strop“, protože se může stát prezidentkou. Jak je vidět, vůbec první Američanka, která 144 let před ní kandidovala, to měla o dost těžší.

Bylo to absurdní. Neměla šanci, proti ní stáli prezident a hrdina války Severu proti Jihu generál Ulysses Grant a newyorský novinový magnát Horace Greeley.

Byly to časy lidskoprávního pravěku, kdy Woodhullová ani nemohla dát hlas sama sobě, protože ženy měly získat hlasovací právo až o půl století později. Právě proto kandidátka na místo v Bílém domě skončila v klepetech. Oficiálně ji obvinili z publikování nemravností.

20.července 2016 v 23:56, příspěvek archivován: 02.srpna 2016 v 13:42

150 years before H. Clinton was in league with Lucifer, Victoria Woodhull was "Mrs. Satan" https://t.co/MiTVD3XihY pic.twitter.com/EGutFtF08A

Victoria Woodhullová byla žena, kterou zřejmě muži obdivovali, ale nechtěli by jí mít doma. Vyrostla z hodně chudých poměrů, narodila se v dřevěné chatrči zlodějskému otci a negramotné matce, přesto se stala první burziánkou, neboť jako první žena založila firmu na obchodování s akciemi na Wall Streetu.

Dvakrát zbohatla a dvakrát zase o všechno přišla. První velké peníze ale vydělala už jako léčitelka s magnety. Proslula také jako médium, které hovoří s duchy. Znala se s lidmi, jako byl nejbohatší muž Ameriky Cornelius Vanderbilt.
A pracovala také jako šéfredaktorka. Vedla týdeník Woodhull & Claflin’s Weekly. A to byl ten problém.

Chtělo by to volnou lásku

Dostrkal ji k tomu její druhý muž. V patnácti se vdala za notorického záletníka, opilce a morfinistu, který ji držel v hadrech. Ale poté, co mu utekla, zbohatla a prošla newyorskými salony, se provdala podruhé za hrdinu občanské války plukovníka Jamese Blooda.

A ten ji přesvědčil, aby se svou sestrou Tennessee Claflinovou týdeník založila. New York měl o čem mluvit. Časopis byl feministický, ale hlavně buřičský. Prosazoval sexuální vzdělání, ženské volební právo, krátké sukně (po kotníky), spiritismus, vegetariánství a licencovanou prostituci. Taky prosazoval volnou lásku, jak se tomu tehdy říkalo. Ale byl to jiný druh volné lásky.

Woodhullová neměla na mysli sex každého s každým, ale právo žen, aby se mohly rozvést, když manželství selže a muž je ničí. Rozvod byl tehdy skandál a ženě dal doživotní stigma. Co však Woodhullovou dopalovalo nejvíc, bylo společenské pokrytectví: manželé mohli mít milenky a ženy ve svém domácím otroctví nesměly ani pípnout, protože okolí by bylo na straně manžela. Volná láska neznamenala nic víc než právo odejít z manželství, rozvést se a případně si vzít někoho jiného.

Jako by hodila do New Yorku bombu. Byla stále na tapetě. A pak z volné lásky vzešel problém. V roce 1872 týdeník věnoval celé vydání zprávě, která způsobila obrovský skandál. Mluvilo se o ní měsíce. Bylo to něco jako zálet Billa Clintona s Monikou Lewinskou v Oválné pracovně Bílého domu.

Ten kazatel je smilník

V New Yorku v té době působil kazatel Henry Beecher, morální autorita, strážce bohabojného chování a tradičních hodnot. Nebyl to žádný zpátečník, naopak. Ale přesto odsoudil pojetí „volné lásky“, jak ji prosazovala Woodhullová.

A dostal ránu, odkud to nečekal. Jeden zhrzený manžel prozradil, že mu ctnostný Beecher nasazuje parohy s jeho manželkou. Woodhullová o tom napsala. Byla z toho velká aféra a pro Beechera soud hýbající Amerikou.
A pro Woodhullovou jízdenka do vězení. Tak se stalo, že první ženská prezidentská kandidátka v dějinách USA prožila volby za mřížemi. Navíc obviněná z nemravností.

29.července 2016 v 05:53, příspěvek archivován: 02.srpna 2016 v 13:43

Victoria Woodhull 1872 Shirley Chisolm 1972 and @HillaryClinton 2016 It took us a while, but we got here - YES!!️ pic.twitter.com/4lR4m5NRHi

Woodhullová ohlásila svoji kandidaturu už v roce 1870, jednoduše tím, že o tom napsala dopis do deníku New York Herald. Za dva roky získala nominaci, stejně jako ji teď získala Hillary Clintonová za Demokratickou stranu. Woodhullovou nominovala Strana rovných práv, která kvůli tomu byla krátce předtím založena.

Byla to pro Ameriku druhá bomba. Šok. Ženy nesměly ani volit, a jedna z nich se přesto chce stát prezidentkou. Jeden karikaturista jí dal přezdívku Paní Satan. Všechno se sečetlo: kandidatura, volná láska, článek, v němž si dovolila psát o mužské nevěře. Udání na ni podal muž, jemuž vadilo vše, ale kandidatura nejvíc.

Nakonec z toho byl měsíc vazby a soud, který ji osvobodil. A později další dvě kandidatury, které už tak nějak zapadly. Mezitím se v roce 1876 rozvedla s plukovníkem Bloodem, a když jí, uštvané a deptané veřejností, nabídl spřátelený miliardář Vanderbilt peníze, odstěhovala se do Anglie.
Tam se znovu provdala a stala se první ženou v Británii, která řídila auto.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.