Vichřice v Evropě zabíjela

  • 9
Prudký vítr bičoval Evropu. Místy vichřice dosahovala rychlosti přes 180 kilometrů v hodině. Živel připravil o život nejméně 33 lidí. Záchranné čety ve střední, západní i severní části kontinentu likvidují škody. Statisíce lidí zůstaly bez elektřiny. Přírodní živel napáchal obrovské škody. Způsobil vážné problémy v dopravě, jak letecké a námořní, tak silniční a železniční.

Prudký vítr, který od nedělního večera způsobil na severovýchodě Slovenska značné škody, si vyžádal první oběť. Při nehodě lanovky z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso zemřel zaměstnanec slovenských železnic.

Mluvčí Železniční společnosti Miloš Čikovský řekl, že silný vítr strhl strom, který spadl na tažné lano lanovky. Zřítila se jedna ze dvou kabin, v nichž byli elektrikáři. Podle předběžných informací kabinka s elektrikářem zřejmě spadla kvůli uvolnění pojistného zámku. Druhá kabinka, ve které byli čtyři elektrikáři, zůstala viset ve vzduchu. Nehodu vyšetřuje železniční policie.

Kvůli silnému větru, který v noci na hřebenech hor dosahoval rychlosti až 180 kilometrů za hodinu, se doposud nepodařilo úplně obnovit železniční dopravu ve Vysokých Tatrách.

Vlaky, které projíždějí pod Vysokými Tatrami, mají velké zpoždění kvůli omezení rychlosti na 50 kilometrů v hodině. Čikovský informoval, že například rychlík Bém z Polska a České republiky přes Slovensko do Maďarska vjel na území Slovenska se zpožděním 601 minut.

Prudký vítr řádil i v Česku

 

Prudká vichřice, která poslední dva dny trápila valnou část Německa, považují místní meteorologové za nejsilnější v posledním desetiletí. O život připravila nejméně 10 lidí a 50 jich zranila. 

Vichr dosahoval síly orkánu a nejprudší byl naměřen na vrcholu krušnohorského Fichtelbergu - 183 kilometrů v hodině. Vrchol Brockenu v pohoří Harc zaznamenal 176 kilometrů. Baltské pobřeží vichřice bičovala až 150kilometrovou rychlostí.

Obzvlášť silně poryvy postihovaly nejlidnatější zemi Severní Porýní-Vestfálsko na západě země, kde řádění živlu nepřežilo nejméně pět lidí. Ve středním a severním Německu byla po část dne uzavřena řada silnic kvůli vyvráceným stromům. Ve Stotternheimu u Erfurtu se zřítila špička kostelní věže do lodi kostela. Mnohde vichr strhával střechy a průvodní nárazové deště zaplavovaly sklepy a ulice. 

Problémy způsobilo počasí hlavně v letecké a železniční dopravě. V noci zůstaly blokovány ve vlacích desítky tisíc cestujících. Do úterního rána chce železniční společnost Deutsche Bahn  odstranit poslední škody, které odhaduje na 10 milionů eur.

Rakouská policie vyšetřuje, zda špatné počasí bylo příčinou čelní srážky osobního automobilu s mikrobusem v Horních Rakousích, při níž zahynuli dva Češi a dvě Rakušanky.

V Británii přišlo o život sedm lidí, včetně tří dětí. Opraváři se teď snaží obnovit dodávky proudu do 280 tisíc domácností, ale energetické společnosti varují, že některé mohou zůstat bez elektřiny i několik dnů.

Škody způsobené vichřicí na domech, komunikacích a elektrickém vedení jsou v Británii odhadovány na 50 milionů liber. Živel vážně narušil veškerou dopravu, kvůli řádění vichřice muselo být jen během pondělí zrušeno 11 letů, paralyzována byla železniční doprava, silniční doprava fungovala v postižených oblastech kvůli spadaným stromům jen s obtížemi.

V Nizozemsku si vichřice vyžádala čtyři oběti. Na hlavním nádraží v Amsterdamu serval vítr skleněné panely ze střechy nástupiště, takže nádraží muselo být uzavřeno. Zástupce pojišťovny Interpolis odhaduje škody napáchané vichřicí v Nizozemsku až na desítky milionů euro. 

Z Belgie je hlášeno nejméně pět mrtvých, včetně 13letého chlapce. Je mezi nimi i muž, který se zabil při pádu ze žebříku, když se pokoušel opravit větrem poškozenou střechu.

Z Francie jsou ohlášeni čtyři mrtví, z Polska dva a z Dánska nejméně jeden. I v těchto zemích vichřice napáchala velké materiální škody a způsobila problémy v dopravě.

Mraky se stahují nad nejznámějšími mnichovskými památkami kostelem Frauenkirche (vpravo) a kostelem Svatého Petra, 28. října 2002

Cirkusový stan se pod poryvy prudkého větru zřítil na maringotky v Lille. Na severu Francie přesahovala rychlost větru 130 kilometrů za hodinu, 28. října 2002

Padající strom povalil branku na fotbalovém hřišti na severu Londýna, 28. října 2002

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video