Izraelský vicepremiér Moše Jaalon je zadobře s osadníky, ohledně dohody s Palestinci je pesimistický.

Izraelský vicepremiér Moše Jaalon je zadobře s osadníky, ohledně dohody s Palestinci je pesimistický. | foto: Dan Materna, MAFRA

Vicepremiér Izraele: Dokud budou děti oblékat výbušniny, nemá mír šanci

  • 139
Moše Jaalon by si přál spolehlivé palestinské sousedy. Nikde je ale nevidí. Problém tkví i v tom, že Palestinci touží po etnicky vyčištěném území, říká v rozhovoru pro MF DNES izraelský vicepremiér a ministr pro strategické záležitosti pravicové izraelské vlády.

Svět spekuluje o možném izraelském útoku na Írán kvůli jeho jadernému programu. Přijde?
Roku 1979 v Íránu zvítězil apokalyptický režim, který se rozhodl vyvážet islamistickou revoluci. Íránský otisk, vždy negativní a destabilizující, lze najít leckde v regionu. V Afghánistánu, Iráku, Jemenu, Libanonu. V Palestině podporují radikální Hamas. Takový režim nemá mít jadernou zbraň. Hrozí navíc řetězový efekt, pokud Írán jadernou zbraň získá. Saúdská Arábie, Turecko, Egypt, ti všichni ji mohou chtít také. Nukleární Írán není hrozbou jen Izraeli, ale svobodnému světu.

Teherán naznačuje, že musí být silný, protože i Izrael zřejmě vlastní nukleární zbraň.
Co má společného vyzbrojování šíitských milicí v Iráku či Jemenu s Izraelem? Nic. Oni vyzývají na souboj Západ, nikoli pouze nás. Proto by měl na íránskou hrozbu reagovat svobodný svět v čele s USA.

"Dokud budou děti vedeny k tomu, aby si oblékaly vesty atentátníků, mír nemá šanci."

Jste pesimista, i co se týče možnosti míru s Palestinci. Proč?
Jsem jen realista. K obvyklým omylům patří představa, že spor mezi Izraelem a Palestinci je důvodem nestability Blízkého východu. Nesmysl! Což neznamená, že nechceme konflikt řešit. Byl jsem příznivcem mírových dohod z Osla...

Právě. Už nejste.
Zjistil jsem, že naše územní ústupky nevedly k míru. Že palestinští předáci vždy stupňovali požadavky. I předseda palestinské autonomie Mahmúd Abbás, Západem považovaný za umírněného, stále uvažuje asi takto: zlikvidujme Izrael krok za krokem. Nejprve vyžeňme Židy z Pásma Gazy, pak ze Západního břehu. Nakonec i z Tel Avivu. V jejich očích jsme všichni nelegální osadníci, kolonialisté.

Pomůže dialogu vaše prohlášení, podle kterého se "palestinská hrozba podobá rakovině"?
Naše pozice je jasná: nechceme vládnout Palestincům! A skutečně jim také nevládneme, mají vlastní reprezentaci. Dokonce dvě: v Gaze vládne Hamas, na Západním břehu Mahmúd Abbás. Přejeme si, aby Palestinci byli spolehlivý soused. Jsme připraveni jim pomoci, aby byli způsobilí si vládnout sami. Palestincům nepomůže, když jim vrátíme území. Situace se zlepší s rostoucí ekonomikou, profesionalitou policistů. Nad všemi politickými dohodami pak stojí vzdělávání. Dokud budou palestinské děti vedeny k tomu, aby si s hrdostí oblékaly vestu sebevražedných atentátníků, mír nemá šanci. V palestinských učebnicích je celé území Státu Izrael označeno coby palestinské.

Vleklý konflikt vede k morálnímu otupení i mezi Izraelci. Vojáci na webu vystavují své snímky se spoutanými, poníženými palestinskými vězni.
Řekl jsem to již jasně: nechceme jim vládnout. Nechceme je okupovat. Jen se bráníme...

... všemi způsoby?
Ano, museli jsme zřídit kontrolní stanoviště, postavit bezpečnostní bariéru. Kdo chce plot? Nikdo! Taková opatření přinášejí napětí, jistě. Ale jaká je alternativa? Musíme být schopni se ubránit. Ohledně našich vojáků: nemůžete říci, že jsou vychováni k nenávisti vůči Arabům. V žádném případě!

Moše Jaalon

Narodil se v roce 1950 jako Moše Smilansky. Sloužil také v elitní jednotce Sajeret Matkal. Mezi roky 2002 až 2005 byl náčelníkem generálního štábu. Pro neshody ohledně izraelského stažení z Pásma Gazy (2005) odešel z funkce šéfa štábu. Nyní je poslancem za pravicovou stranu Likud, vicepremiérem a ministrem pro strategické záležitosti ve vládě Benjamina Netanjahua.

Izrael je demokratický i proto, že se někteří jeho občané starají o práva Arabů. Část izraelských politiků zvažuje, že omezí příjmy lidskoprávních skupin.
Izrael je demokracie, na tom trvám. Jediná v kraji. Musíme o ni pečovat. V Izraeli působí některé nevládní organizace, které jsou financovány z arabských peněz. Také jiné žijí ze zahraničních financí. A pracují proti izraelským zájmům. Nenavrhujeme, aby musely zaniknout. Pokud vyberou příspěvky třeba od domácích dárců, budiž. Nechceme však, aby organizace, které jsou zapojené do politických aktivit a vystupují proti izraelským zájmům, mohly být financovány ze zahraničí. Představte si, že izraelská vláda financuje třeba hnutí baskických separatistů proti Madridu. Bylo by to přijatelné?

Kastovat cokoli na zlé a dobré je nadlidský úkol. Pokud se jej chopí politici, nutno bít na poplach.
Jde o velmi citlivé téma. Je třeba rozhodovat uvážlivě. Na jednu stranu vah kladu svobodu projevu, konání, na druhou potřebu zabránit, aby v Izraeli působily státu nepřátelské organizace. Třeba Goldstoneova zpráva (o válce v Gaze z let 2008 až 2009 – pozn. red.), po mém soudu zkorumpovaná i předpojatá, vznikla za pomoci takových nevládních organizací.

Když dovolíte, podržím si názor, že takové dělení je přinejmenším nesnadné. Pojďme mluvit o osadnících. Uvedl jste, že "Žid má mít právo usadit se kdekoli na území země izraelské". Tedy i v nynější palestinské autonomii. Je podpora takového kroku moudrá?
Dovolte mi položit několik otázek. Mají Arabové, nyní se již nazývají Palestinci, možnost žít kdekoli v Izraeli? Ano. A já jim toto právo neupírám. Žijí v Haifě, v Negevské poušti, Galileji. Respektuji je coby izraelské občany se všemi právy...

Na rozdíl Avigdora Liebermana, ministra zahraničí vaší vlády.
On ale nechtěl šmahem zbavovat izraelské Araby občanství, přemýšlel o výměně obyvatel, navíc v rámci finálního uspořádání. Zpět k mým otázkám. Proč i Židé nemají možnost žít všude na území historického Izraele? Nesmějí být v Gaze, na Západním břehu. Stále mluvíme o spolužití, usmíření. Fakt, že Palestinci trvají na etnickém vyčištění svého území, by měl být diskutovaným tématem. Osady na Západním břehu zabírají mizivé procento půdy. Jsou snad ony překážkou míru? Mám, bohužel, dojem, že v palestinském vidění světa je jedinou překážkou míru existence Státu Izrael.

"Máme velmi špatné zkušenosti se všemi palestinskými představiteli, nejen s Hamasem."

Umíte si představit, že by byl Jeruzalém rozdělen? Že by se jeho východní část se stala hlavním městem palestinského státu?
Jde o bezpečnost. Máme velmi špatné zkušenosti se všemi palestinskými představiteli, nejen s Hamasem. Dohoda přezdívaná "území za mír" se změnila v "území za teror", respektive rakety. Bojím se, že by spolu s palestinskou suverenitou přibyli do východního Jeruzaléma ostřelovači, minomety, rakety. Chceme takovou budoucnost pro Jeruzalém? Nestabilitu? My ale chceme žít v Jeruzalémě společně s Palestinci.

Izrael je obklopen arabskými zeměmi. V Egyptě, Sýrii i jinde probíhají dramatické zápasy i změny. Máte z nich strach? Radost?
Budeme rádi, pokud kolem nás vzniknou další demokracie: zatím jsme v kraji jediní. Dobrou zprávou je, že arabská mládež, která zažehla plamen vzpoury, volá po demokratické a liberálnější společnosti. Obáváme se ale nástupu radikálních islamistů: ti jsou lépe organizovaní, motivovaní než, řekněme, liberálové, jejich organizace se teprve formují.

Mimochodem, proč Vám blízcí říkají "Bogie"? Slovník hovoří o podvozku kolejového vozidla.
To je přezdívka z dětství. Získal jsem ji, když mi bylo asi deset let. Začali mi tak říkat kamarádi ze sousedství. Nemá to ani nic společného s hercem Humprey Bogartem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video