Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Víceletá gymnázia se nebudou rušit

  23:03aktualizováno  23:03
Záměr ministerstva školství zrušit víceletá gymnázia vzal zasvé. Školy, na které každý rok přichází již po páté a sedmé třídě asi 12 000 nadaných dětí, se tak nemusí bát o svou budoucnost. Kromě řady školských odborníků totiž neexistuje nikdo, kdo by plán ministra Eduarda Zemana otevřeně podpořil. Ba naopak: Zemanovy návrhy vyvolaly mezi řediteli škol, učiteli, a dokonce i studenty a jejich rodiči tak bouřlivou vlnu odporu, jakou české školství za posledních deset let nepamatuje. Organizují se petice, píší se dopisy, diskutuje se: ředitelé jezdí na odborné debaty po celé republice.

Politici nezaváhali a téměř jednohlasně tvrdí, že návrh školského zákona, který počítá s postupným útlumem těchto škol, a který Zeman nedávno poslal na vládu, nepodpoří.

"Mohu slíbit, že všech pětašedesát poslanců ODS bude jistě proti," prohlásil na včerejším vzrušeném jednání Asociace ředitelů gymnázií a zástupců Unie rodičů poslanec Walter Bartoš.

Podobně se během jednání vyslovil nejen předseda školského výboru parlamentu Petr Mareš z Unie svobody, ale nakonec i sociálně demokratický poslanec Miloslav Kučera. "Nápad ministra má v našem klubu mnoho odpůrců, naprosto na to nemáme jednotný názor," podotkl Kučera.

Zástupce ministerstva odmítnutí očividně nezaskočilo. "Jsou i jiné možnosti, jak problematiku víceletých gymnázií řešit. Navíc jsme díky razantní formulaci ve školském zákoně vyvolali diskusi, která by jinak těžko nastala," prohlásil náměstek ministra Jaroslav Müllner.

Náměstek Müllner se včera spolu s Jiřím Kotáskem - šéfem týmu, který připravuje závazný dokument vzdělávací politiky Bílou knihu a který je také považován za autora myšlenky zrušit víceletá gymnázia, ocitl uprostřed přestřelky argumentů. Po dlouhé výměně názorů situaci shrnul Kotásek slovy: "Nepřesvědčil jsem vás stejně tak jako vy mě."

Ředitelé škol se snažili například vyvrátit názor, že odchod zhruba deseti procent jedenáctiletých dětí na víceletá gymnázia je předčasnou selekcí, která narušuje sociální vztahy. Kotásek totiž tvrdí: "Úkolem školy ale není jen vzdělávat, ale také utvářet sociální vztahy. To znamená: naučit děti komunikovat a přátelit se 'napříč' různými skupinami populace. Když ve třídách budou děti od těch nejschopnějších až po handicapované, tak se tím také zesiluje vědomí soudržnosti." Podle ředitelů však mohou školní třídu nahradit zájmové kroužky a prostředí, v němž dítě žije.

"Navíc - když se mluví o selekci, je to zavádějící. Žák si přece ve svých jedenácti letech nevolí specializaci, ale pouze kvalitní všeobecné vzdělání," namítl ředitel Gymnázia v Týnu nad Vltavou Karel Hájek. "Proč vadí, když chce dítě nadané na matematiku rozvíjet svůj talent na víceletém gymnáziu, a nevadí, když umělecky zaměřené dítě přechází na konzervatoře?" ptal se Hájek.

Podobně argumentovala i ředitelka Gymnázia v Humpolci Alena Štěrbová: "Ministerstvo je proti selekci dětí, ale v návrhu nového školského zákona počítá i nadále s výběrovými třídami na základních školách," upozornila.

Do těchto tříd zaměřených například na cizí jazyky přitom děti odcházejí už po třetí třídě. "Tato selekce probíhá už dnes, aniž by si toho kdokoliv všímal anebo mu to vadilo," prohlásil předseda Unie rodičů Petr Kolínský.

Ředitelé se shodli na tom, že je nesmyslné rušit jeden typ školy, aniž je za něj odpovídající náhrada. Záměr ministerstva školství změnit základní školu tak, aby dokázala vyhovět jak dětem s handicapy, tak dětem zvlášť nadaným, včera ředitelé bez výhrady odmítli: dnes na to nejsou ani peníze, ani lidé, kteří by to zvládli.

"Společná třída pro všechny děti, to je něco, co odepíše venkovské školy, málotřídky. Pokud totiž ministerstvo počítá s tím, že škola bude děti na jednotlivé hodiny různě přeskupovat podle nadání, pak nepočítá s tím, že na venkově je jen jedna třída od ročníku, a diferenciace tedy není možná," upozornila ředitelka Štěrbová.

Podobných argumentů během včerejšího čtyřhodinového jednání zazněla řada. Zástupci ministerstva se proti nim ohradili několika sociologickými výzkumy. Do karet jim také hrály zkušenosti ze zahraničí. Faktem totiž je, že v západní Evropě víceletá gymnázia víceméně neexistují a v zemích, kde jsou, se od nich upouští.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Andrej Babiš s manželkou míří do volebního štábu ANO (21. října 2017).
ANALÝZA: Pestrý vějíř variant. Ale Babišovi zatím moc nenahrávají

Být ve volbách první s tak velkým náskokem a nemít vládu ani zdaleka jistou, to musí být pro Andreje Babiše k vzteku. Do Sněmovny bylo zvoleno devět stran,...  celý článek

Karel Schwarzenberg a Jiří Pospíšil v pražském štábu TOP 09. (21. října 2017)
Pospíšil podal přihlášku do TOP 09. Objevují se hlasy, že by ji měl vést

Europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podal přihlášku do TOP 09. O možné kandidatuře do vedení strany je ale podle něj předčasné mluvit....  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Stát zaplatí stranám za hlasy voličů 482 milionů. Nejvíc ztratila ČSSD

Politické strany a hnutí si letos přijdou díky hlasům voličů na 482 milionů korun ze státní kasy. Peníze se rozdělí mezi deset uskupení, která získala alespoň...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.