Mezi odborníky však převládá názor, že pro maximální rozvoj všech talentů je prospěšnější integrace dětí, nikoli separace do elitních škol," uvedl Jiří Kotásek z Ústavu výzkumu a rozvoje školství, jenž šéfuje týmu, který připravuje závazný dokument české vzdělávací politiky, Bílou knihu. Zemana podpořila i Rada pro vzdělávací politiku, experti OECD a také tvůrci nového školského zákona. Právě v této normě hodlá ministr navrhnout postupný útlum víceletých gymnázií. Opozice však nesouhlasí.
"Šance, aby to v parlamentu prošlo, podle mě není velká. Nemůžeme zrušit takto kvalitní školy bez náhrady," prohlásil šéf školského výboru parlamentu Petr Mareš z Unie svobody.
Víceletá gymnázia dnes existují víceméně jen v německy mluvících zemích. Právě Německo však na nedávném setkání ministrů školství vystoupilo s ostrou kritikou tohoto typu školy.
Znalci žádají změnu škol
Pokud by existence víceletých gymnázií závisela jen na odborném stanovisku školských expertů, neměl by zřejmě tento typ školy mnoho šancí na přežití. Odborníci však svůj souhlas podmiňují tím, že se zásadně změní základní škola.
Výhrady znalců shrnul v rozhovoru pro internetový magazín iDNES ministr školství Eduard Zeman: "Víceletá gymnázia jsou v rozporu s celosvětovým vývojem. V zahraničí se snaží prodloužit dobu společně strávenou vzděláváním nad patnáct let věku, zatímco víceletá gymnázia ji naopak snižují až na deset let."
Na víceletá gymnázia se odchází po páté či sedmé třídě a podle oficiálních statistik jim dnes dávají přednost už nejen ti nejlepší žáci, pro které především byla osmi- a šestiletá gymnázia po roce 1990 znovu zřízena. "Statisticky je zjištěno, že nadprůměrných dětí je přibližně devět procent v každé populaci. Na tomto čísle jsme se snažili udržet počty přijímaných. Ale neúspěšně - v Praze je to až čtyřiatřicet procent," podotkl Zeman.
Právě před touto možností také už před čtyřmi roky varovali ve své Zprávě o národní politice ve vzdělávání školští experti z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ti upozornili, že v důsledku toho se ze základních škol stanou školy pro žáky s průměrným a nízkým prospěchem a úroveň všech typů gymnázií půjde dolů.
"Tato doporučení znám. Součástí je ale také návrh, aby se změnila základní škola. V základním školství však žádný posun, pokud jde o kvalitu, nenastal. Těžko proto můžeme mluvit o rušení gymnázií," soudí předseda školského výboru parlamentu Petr Mareš (US). Podobně argumentuje i lidovecká odbornice na školství, poslankyně Michaela Šojdrová.
Proti jsou též zástupci gymnázií. "Zrušení totiž není lékem na zkvalitnění základních škol," prohlásil na sjezdu učitelů v Brně Josef Filouš z brněnského gymnázia na Slovanském náměstí.
Odborníci, kteří v těchto dnech dokončují první podobu Bílé knihy - závazného dokumentu české vzdělávací politiky -, se proto snaží najít recept, jak zkvalitnit základní školy. "Měla by to být škola, která dá dětem šanci na rozvoj všech schopností. Navrhujeme systém důkladného posuzování žáků, chceme školám například umožnit i větší dělení hodin," prohlásil nedávno šéf týmu Jiří Kotásek.
