Do studia chování dvaceti dvou demokratických zemí v letech 1970 až 2000 se pustili Michael T. Koch a Sarah A. Fultonová. Zkoumali výdaje na obranu a chování zemí v konfliktních situacích. Své výsledky teď prezentovali ve zvláštní studii. (celý text si můžete přečíst zde)
Výzkum zaměřili na třináct zemí NATO a devět dalších států včetně například Rakouska, Izraele, Japonska či Austrálie.
"Jednoprocentní nárůst v zastoupení žen v legislativní složce vede zhruba k 0,1procentnímu poklesu výdajů na obranu," uvedli Koch a Fultonová. V případě USA výpočet s daty z roku 2000 ukázal, že jednoprocentní nárůst počtu žen odpovídal úspoře 314 milionů dolarů na obranu, v případě Norska pak úspoře 3,34 milionu dolaru.
Efekt ThatcherováWeb ForeignPolicy.com hovoří v souvislosti s "jestřábicemi" v politice o "efektu Margaret Thatcherové" - podle bývalé britské premiérky, jež rázně odpověděla na argentinskou okupaci Falkland. Vyslala do jižního Atlantiku expediční sbor, který dobyl ostrovy zpět. Thatcherová dokonce přinutila tehdejšího francouzského prezidenta Mitteranda, aby jí vydal hesla k argentinským protilodním střelám francouzské výroby. Pohrozila mu jaderným úderem na Buenos Aires. |
Ve vládě se ale holubičí povaha žen podle studie příliš neprojevuje, ba naopak. Model založený na číslech z roku 2000 uvádí, že s větším počtem žen ve vrcholné exekutivě se pojí i statisticky měřitelný nárůst obranných výdajů a větší ochota řešit konflikty silou.
"Potvrzuje to naše očekávání, že ženské ministryně obrany bývají většími 'jestřáby' než jejich mužští kolegové," uvedli autoři studie.
Ženy se musí víc snažit
Roli může hrát hned několik faktorů. Například do zákonodárných sborů vysílají své zástupce voliči, zatímco členy vlád vybírají premiéři. A ženy se prostě musí více snažit.
"Ve srovnání s kolegyněmi ze zákonodárných sborů působí ministryně ve více maskulinní vrstvě vedoucích pozic. To je může vést k přehnaně 'jestřábímu' chování v zahraniční politice ve snaze rozbít genderový stereotyp ženy jako té slabší a pasivní," uvádí studie.
Autoři ovšem sami upozorňují, že vysvětlení může být prostší. Je totiž také možné, že s poklesem rizik (a tedy se snížením nákladů na zbrojení) se do zákonodárných sborů dostalo více žen. "Během zvýšeného rizika pro národní bezpečnost je pro ženy těžší uspět ve volbách, protože voliči preferují spíše muže," uvádějí.
Parkanová pokles výdajů zastavila. Ale nebyla jediná
Česká republika není pro data ze studie srovnatelnou zemí. Po značnou část časového rozpětí výzkumu byl přístup k armádě výrazně jiný než v demokratických zemích - spoléhalo se na masovost a podřízenost Sovětskému svazu. Ta byla absolutní, republika žádnou vlastní politiku v konfliktních situacích ani mít nemohla.
V novodobé historii byla jedinou ženou v čele ministerstva obrany Vlasta Parkanová. Ta sice dokázala dočasně pozastavit pozvolný pokles výdajů na obranu (v roce 2009 to bylo 1,43 % HDP ve srovnání s 1,35 % o rok dříve), za posledních osmnáct let se ale klesající křivka nákladů na obranu dočkala i několika dalších dočasných vzepětí.
