Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Víc dětí z ghett by mělo začít chodit do školky, navrhuje Dienstbier

  16:29aktualizováno  16:29
Se začleněním dětí z ghett do běžných škol či s přestěhováním rodin z ubytoven do běžných bytů počítá Strategie boje proti sociálnímu vyloučení, kterou na návrh ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera schválila vláda. Podle místopředsedkyně TOP 09 Markéty Adamové by se vláda měla zaměřit na motivaci lidí z ghett ke zlepšení jejich životní situace.

Sídliště Chanov v Mostě patří mezi sociálně vyloučené lokality | foto: Karel Pešek, MAFRA

Víc dětí z ghett by podle Dienstbierovy strategie mělo začít chodit do školky. A po jejich začlenění do běžných škol by měly pokračovat na střední a vysoké školy. Víc dospělých z lokalit by mělo projít rekvalifikací.

Mladí do 25 let by do čtyř měsíců od zařazení do evidence nezaměstnaných měli mít zajištěno další vzdělávání. Mezi všemi nezaměstnanými by pak měl klesnout podíl těch, kteří jsou dlouhodobě bez práce.

Na šest tisíc rodin, které žijí v ubytovnách, by se mělo do konce roku 2020 přestěhovat do běžných bytů. Za pět let by v nestandardním bydlení nemělo déle než měsíc pobývat žádné dítě. I s tím počítá Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na roky 2016 až 2020.

Ve „vyloučených lokalitách“ žije až 115 tisíc lidí

Vláda uložila Dienstbierovi připravit plán, který bude obecné cíle strategie konkretizovat. Takzvaných „vyloučených lokalit“ v Česku přibývá. Podle analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, se od roku 2006 počet těchto chudinských míst zdvojnásobil ze 300 na 600. Ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115 tisíc lidí.

Zákon o sociálním bydlení měl v Česku platit od ledna 2017, zatím se počítá s půlročním zpožděním. Lidem, jimž hrozí ztráta bydlení, by se měli věnovat sociální pracovníci. Měli by pomoci řešit situaci a zabránit vystěhování.

Místopředsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Adamová zdůraznila, že na boji proti sociálnímu vyloučení by se měli účastnit především ti, kterých se týká. „Strategie by se měla zaměřit na jejich motivaci ke zlepšení své životní situace,“ uvedla Adamová. Tento cíl podle ní strategie opomíjí.

Jednou z příčin potíží s bydlením jsou dluhy. Dienstbier ve středu uvedl, že kolem 400 tisíc lidí má více než tři exekuce, každý takový člověk přitom podle něj přijde stát na 280 tisíc korun. „Kdybychom jenom desetinu těchto lidí dostali do normálního života a na pracovní trh, tak je to pro stát úspora více než deseti miliard korun ročně,“ řekl ministr pro lidská práva.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.