Právě tato věta rozhořčila zaměstnance ruzyňské věznice, kteří se věnují mladým obviněným. "My jsme v minulosti dostali od města 130 000 korun, ale kam se poděly? Nevíme. Nikdy jsme je neviděli, někde se tu nakonec ztratily," zlobí se vychovatelka Jitka Matzenauerová.
Granty měly směřovat na zřízení krizového centra drogově závislých. To ale ve věznici chybí. "Přitom by tu bylo nesmírně třeba," popisuje situaci vychovatelka. "Mezi obviněnými jsou často narkomani s velkými problémy. A není nikdo, kdo by jim je pomohl řešit." Trvá na tom, že nic jako protidrogové centrum v Ruzyni nikdy neexistovalo.
Magistrát přidělil věznici 80 000 korun roku 1998 a dalších 50 000 o rok později
Matzenauerová si na to dobře vzpomíná: "Krizové centrum mělo podle ní být v šestém patře. Šly jsme tam spolu a v místnosti byla plechová skříň, starý sekretář, prádelník, televize z roku 1982 a tři plastové stoly a židle." Ve svých pochybnostech o správném naložení s granty není sama, sdílí je i většina kolegů z jejího oddělení. Janyšková krčí rameny: "Nejsem oprávněná dělat finanční kontroly. Pouze kontroluji faktické provádění projektu."
Současný ředitel vazební věznice Jan Hoffmann se ujal funkce až po prvních stížnostech zaměstnanců. Problém podle svých slov nechal prošetřit: "Došlo k přestupkům několika zaměstnanců. Ale než se to vyřešilo, viníci už nemohli být potrestáni. Od té doby se musí pečlivě dodržovat předpisy o evidenci materiálu," rekapituluje ředitel.
Až na zcizené relaxační lehátko však podle něj předměty za 130 000 korun vězněným narkomanům slouží. Opak tvrdí Matzenauerová: "Například uvedené knihy, relaxační pomůcky nebo drahé rádio tu nejsou."
I náměstek primátora odpovědný za protidrogovou prevenci Otto Kechner ví, že problémové případy nastávají: "Nedávná studie o efektivitě grantů dopadla nepříznivě. Od nového roku se kontroly díky novému zákonu o finanční kontrole veřejných prostředků zlepší," ujišťuje.
