"Mým cílem je mít co možná nejméně zajatců," řekl americký ministr obrany Rumsfeld. "Nemám zájem plnit naše věznice, trávit náš čas a utrácet naše peníze," prohlásil.
Rumsfeld ale zároveň zdůraznil, že USA vydají vězně pouze do těch zemí, které budou mít zájem je stíhat. Ostatní zůstanou v rukou Spojených států a je možné, že skončí před vojenským soudem. Na dotaz, zda jim by jim mohl hrozit trest smrti, Rumsfeld odpověděl: "Ano, samozřejmě."
Dalším z amerických požadavků pro repatriaci zajatců do rodných zemí je to, že vlády těchto zemí Spojeným státům umožní jejich případný další výslech.
Osud zadržovaných na Guantánamu se stal zdrojem třenic mezi USA a jejich evropskými spojenci, kteří měli výhrady k tomu, jak s nimi Američané zacházejí, a k tomu, že prezident Bush původně odmítal dát zadrženým status válečných zajatců podle ženevské konvence.
Předchozí vývoj 7. února 2002
USA: Konvence se netýká Al-Kajdy
USA poprvé zareagovaly na vlnu kritiky ohledně zacházení s afghánskými zajatci. Americký prezident George Bush rozhodl, že na zadržené členy Talibanu se bude vztahovat Ženevská konvence o válečných zajatcích. Konvence se ale nebude týkat teroristů z Al-Kajdy. "Al-Kajda je mezinárodní teroristická skupina a proto ji nelze považovat za stát, na který se konvence vztahuje," prohlásil mluvčí Bílého domu Ari Fleischer.
Mluvčí Bílého domu zároveň zdůraznil, že nové vymezení nezmění nic na tom, jak se s oběma skupinami zajatců zachází. "Nic to nezmění na materiálních podmínkách jejich každodenního života. Budeme s nimi i nadále nakládat dobře," řekl Fleischer.
Podle dvou vládních představitelů, kteří nechtěli být jmenováni, má rozhodnutí zajistit, aby byli američtí vojáci v případě zajetí rovněž chráněni ženevskou konvencí.
'Mezinárodní' Guatánamo
Na Guantánamu jsou zajatci ze 31 zemí, včetně asi 5O Saúdů, 30 Jemenců, 25 Pákistánců, osmi Alžířanů, tří Britů a menšího počtu Egypťanů, Australanů, Francouzů, Rusů, Belgičanů, Švédů a příslušníků dalších zemí.
Už několik týdnů zde funguje nemocnice. Za první týden provozu lékaři provedli na 210 chirurgických zákroků a operací včetně amputace nohy zajatce, který dostal po zranění v bojích infekci.
"Myslím, že zajatci jsou rádi, že dostávají péči," řekla ošetřovatelka Laura Bender z New Yorku. "Nemluví anglicky, ale z jejich výrazů není vidět žádné nepřátelství," dodala.
Podle novinářů, kteří tábor navštívili, si zajatci nechávají dorůst vlasy. Po příjezdu na základnu byli ostříháni dohola, ale muslimský duchovní na velení naléhal, aby jim dovolili nechat vlasy a vousy narůst.
Mnozí obhájci lidských práv zacházení s vězni na Guantánamu kritizovali. USA jim sice odmítaly přiznat status válečných zajatců, ale hájily se tím, že s nimi zacházejí lidsky.
Armáda nedávno požádala Kongres o finance na výstavbu vězeňské budovy, která by měla mít kapacitu 2000 vězňů. Během 55 dní by se mělo postavit prvních 408 cel. To potvrzuje domněnky pozorovatelů, že Guantánamo by se mohlo stát jakýmsi sběrným střediskem pro teroristy všeho druhu, i těch kteří nemají s Afghánistánem nic společného.
