Bílý dům počítá s uzavřením žaláře pro podezřelé z terorismu na vojenské základně Guantánamo začátkem příštího roku.
Americký úřad pro vězeňství z několika vytipovaných státních i federálních věznic vyhodnotil jako nejvhodnější Thomsonovo nápravné zařízení v severním Illinois.
Ve věznici s přísnou ostrahou vzdálené asi 240 kilometrů západně od Chicaga je 1600 cel. Věznice však kvůli finančním problémům nikdy nebyla plně funkční a nyní je v ní jen asi 200 vězňů.
Ohrožení Chicaga
Z řad opozičních republikánů zazněla kritika tohoto záměru, který podle americké zpravodajské stanice CNN mají na plánovaném pondělním setkání zpečetit guvernér Illinois a delegace ministerstva obrany.
Republikánský představitel Mark Kirk poslal prezidentovi Baracku Obamovi dopis, ve kterém ho vyzývá, aby bral ohled na bezpečnost místních obyvatel.
"Pokud vláda přiveze teroristy Al-Kajdy do Illinois, náš stát a město Chicago se stanou místem pro teroristická spiknutí přívrženců džihádu (islámské svaté války)," napsal Kirk.
Obamova vláda plánuje Guantánamo uzavřít do konce ledna 2010. Vzhledem k právním i technickým obtížím však hrozí, že se nepodaří tuto lhůtu splnit.
Věznice jako součást boje s terorem
Na Guantánamu je z původních více než 800 vězňů zadržováno stále kolem 215 cizinců podezřelých z terorismu. Skončili zadržení a zpravidla bez soudního rozhodnutí na Guantánamu jako "nepřátelští bojovníci" po atentátech z 11. září 2001.
Při útocích na New York a Washington pomocí unesených letadel islámskými radikály tehdy zahynuly téměř tři tisíce lidí.
Bývalý republikánský prezident George Bush otevřel věznici Guantánamo v lednu 2002 v rámci zahájené války proti mezinárodnímu terorismu. USA zde věznily hlavně islámské ozbrojence, které zajaly v bojích v Afghánistánu.
Guantánamo se stalo symbolem toho, jak Bushova vláda v rámci posilování bezpečnosti země přeháněla, a to podle nevládních organizací a některých států i za cenu porušování lidských práv.
