Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vězni z Guantánama v Česku? Snad jako azylanti, naznačili právníci

  13:26aktualizováno  13:26
Pomozte prezidentovi Obamovi a přijměte vězně z Guantánama, tak zní doporučení europoslanců zemím EU. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg už připustil, že když přijde z USA žádost, Praha se jí bude zabývat. Jaký status by tu ale bývalí vězni měli a mohli by stanout před českým soudem?

Obama chce věznici Guantánamo zrušit, kam ale s vězni? | foto: Reuters

Čeští právníci mohou o možnosti přijmout vězně z Guantánama v tuto chvíli uvažovat jen v čistě teoretické rovině. Věc totiž zatím postrádá jakékoliv konkrétní obrysy. Jisté je jen jedno: za každých okolností bude kromobyčejně právně složitá.

"Je to strašně komplikovaná otázka, protože možností je celá řada. A hlavně takhle obecně se to špatně předpovídá, protože na Guantánamu jsou zadržováni různí lidé a myslím, že ani státy, jež jsou teď možná dotazovány, samy přesně nevědí, jaký by konkrétně status přijatých vězňů měl být," vystihl nejistotu profesor Pavel Šturma z pražské právnické fakulty. "Můžeme jen vycházet z nějakých teoretických hypotéz."

Nepřátelští bojovníci

Kontroverzní v této otázce je hlavně statut samotného Guantánama. Tamní vězni nejsou válečnými zajatci podle Ženevských úmluv. Bývalý prezident USA George Bush jim totiž přiřkl statut takzvaných "nepřátelských bojovníků", což mu umožnilo držet je bez obvinění a nároku na normální soudní proces. Řadu důkazů proti nim navíc vyšetřovatelé získali mučením (či praktikami, jež se mučení blíží) nebo od zpravodajských služeb.

Z vězně by se mohl stát azylant

Šturma i doktor Filip Křepelka z Masarykovy univerzity v Brně, odborníci na mezinárodní právo, se v rozboru pro iDNES.cz shodli na tom, že by Česko teoreticky mohlo bývalé vězně přijmout na své území coby azylanty. Po dohodě ČR s USA by přicestovali a požádali by tu oficiálně o azyl.

Azyl mohou dostat lidé, kterým v jejich mateřské zemi hrozí perzekuce. "Kritéria jsou obsažená v úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Jsou taková, že dotyčný člověk se nachází mimo svou zemi a nemůže nebo nechce se do ní vrátit z odůvodněných obav z pronásledování z důvodu rasy, národnosti, vyznání, politického přesvědčení a tak dále," vysvětlil Šturma.

Vadilo by vám, kdyby Česko přijalo některé bývalé vězně z Guantánama?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 20. února 2009. Anketa je uzavřena.

ANO 20040
NE 3537

I kdyby se ovšem ukázalo, že bývalým vězňům v jejich vlasti nebezpečí opravdu hrozí - což je v řadě případů velice pravděpodobné - udělení azylu by jim to nezaručilo.

"Zmíněná úmluva totiž samozřejmě obsahuje i klauzuli, která vlastně určité osoby z možnosti být uznáni coby uprchlíci vylučuje. A to pokud se měli dopustit zločinu válečného nebo zločinu proti lidskosti anebo vážného nepolitického trestného činu," konstatoval Šturma.

"Terorismus by se nejspíš chápal jako vážný nepolitický trestný čin. Respektive on má politickou motivaci, ale pro účely trestání a vydávání se chápe jako depolitizovaný. To znamená, že stát, kam by bývalí vězni přišli a hlásili se jako uprchlíci, by jim udělení azylu mohl poměrně úspěšně odmítnout. K tomu stačí v podstatě vážné podezření," dodal.

"Důkazy" proti vězňům by české soudy možná ani nevzaly

Do úplné teorie se dostáváme v otázce postavení těchto lidí před český soud, potažmo umístnění do českých věznic. "V každém případě by se to muselo ošetřit mezinárodní smlouvou," podotkl Šturma.

Česká justice totiž může soudit cizince jen za předpokladu, že zločin spáchal na českém území nebo se jeho obětmi stali čeští občané. "A také že spáchal něco, co posuzuje jako zločin i český právní řád," doplnil Šturma.

Rozhodnutí o přijetí

cizích státních příslušníků do členských států EU je plně v pravomoci jednotlivých členských států.

ČR v této věci nebyla požádána o pomoc. USA zatím samo uzavření věznice řeší a je primárně jejich odpovědností se o osoby umístěné ve věznici postarat. Vzhledem k tomu, že není v tuto chvíli ani jasně určeno, jakých osob by se případné propuštění týkalo, je předčasné na tuto otázku odpovídat," stojí ve vyjádření tiskového odboru ministerstva vnitra.

Nicméně podotkl, že existují i trestné činy, u nichž povinnost trestního stíhání vychází z mezinárodních smluv. "Nevztahuje se to na jakýkoliv trestný čin a jsou tam další podmínky, které musí být splněny, čili není to úplně triviální záležitost."

Tím ale právní problémy zdaleka nekončí. Je tu i otázka důkazů. Mnoho jich totiž vyšetřovatelé na Guantánamu získali mučením (nebo praktikami, jež se mučení blíží) a zpravodajskou činností. "A takové soudy neuznávají," připomněl Filip Křepelka.

"Jakkoliv jsou samozřejmě americký a český trestní proces formami dost odlišné, my bychom na tom byli s důkazy úplně stejně. To už jsou je schopni získat spíš Američané," tvrdí. "Takže, pokud ty lidi nebudou schopni odsoudit v USA, v České republice se to také nepovede."

To potvrzuje i Šturma. Důkazy získané mučením by tak soudy odmítly a s důkazy od zpravodajských služeb by zase mohl nastat problém s případným utajením. "Některé informace by mohly být tak tajné, že by je zpravodajské služby odmítly poskytnout pro účely soudního řízení," doplnil Šturma.

Proto se domnívá, že do Evropy, respektive do Česka, by z Guantánama zamířili spíš potenciální azylanti. Varianta soudních procesů se podle něj sice stoprocentně vyloučit nedá, ale je nepravděpodobná.

Jasněji bude každopádně v březnu, kdy o dalším osudu vězňů pojede do Washingtonu jednat český ministr vnitra Ivan Langer a evropský komisař pro spravedlnost, vnitro a bezpečnost Jacques Barrot.

Kontroverzní Guantánamo

Tábor, do něhož USA svážejí podezřelé teroristy pochytané v rámci jejich tažení proti teroru, nechal George Bush zřídit prezidentským rozkazem po útocích z 11. září 2001. Jeho celami prošlo skoro osm stovek lidí, nyní jich zbývá necelých 250.

Guantánamo je trnem v oku nejen ochránců lidských práv, ale i řady světových politiků. Věznice také výrazně přispěla k tomu, že Bush odcházel z úřadu jako nejméně oblíbený prezident v dějinách USA.

Barack Obama už před volbami sliboval, že Guantánamo zavře. Výnos nařizující zrušení věznice do roka podepsal den po nástupu do Bílého domu. Otázka ale zní, co s vězni. Obama si nemůže dovolit prostě je pustit. Mezi zadržovanými jsou totiž i prokazatelně nebezpeční teroristé, kupříkladu organizátoři útoků z 11. září 2001.

Část z nich tak pravděpodobně skončí před americkými federálními soudy. Část se nejspíš vrátí do mateřských zemí, ale jsou i tací, kteří se do vlasti vrátit nemohou, protože jim tam hrozí perzekuce. V takových případech by Obama rád dostal pomocnou ruku z Evropy. Žádnou oficiální žádost ještě nepředložil, ale mluví se o tom, že by evropské země mohly některé z vězňů přijmout na své území.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Útočník z Barcelony byl mezi zabitými teroristy v Cambrils, uvedla policie

Řidič dodávky, který v Barceloně zabil třináct lidí, je mrtvý. Podle úřadů patřil k pětici lidí, které policisté zastřelili ve městě Cambrils, když se snažili...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.