Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kaše, švábi a smrad. Amnesty upozorňuje na desítky ruských vězňů svědomí

  12:45aktualizováno  12:45
Dostat se v Rusku do vězení je snadné - stačí na sociálních sítích zveřejnit příspěvek kritizující tamní režim. V ruských kriminálech v současnosti přežívají desítky vězňů svědomí trestaných za veřejný projev svého názoru. Další stovky jsou obviněny. Na jejich osudy upozorňuje organizace Amnesty International novou kampaní.

Kampaní „Prisonexit“ Amnesty International upozorňuje na vězně svědomí držené v ruských kriminálech. | foto: Amnesty International

Loni v září byla sedmadvacetiletá právnička Darja Poljudová v jihoruském Krasnodaru odsouzena ke dvěma rokům vězení v trestanecké kolonii. Její odvolání bylo neúspěšné.

Poljudová se podle soudu provinila „extremismem a separatismem“. Jako důkazy soudu posloužily výhradně její aktivity na sociálních sítích. V příspěvcích na síti VKontakte (ruská obdoba Facebooku, pozn. red.) žena kritizovala údajné represe Ukrajinců žijících v Kubáni (stepní region při východních březích Černého a Azovského moře, pozn. red.). Na zveřejněných fotografiích právnička nese transparenty s hesly jako „Žádná válka na Ukrajině, ale revoluce v Rusku“ nebo „Putin se musí zodpovídat za teroristické útoky a výbuchy!“.

Podle organizace Amnesty International (AI) je Poljudová typickou ukázkou vězně svědomí, trestaného pouze za uplatňování práva na svobodu projevu.


Kampaní „Prisonexit“ chce AI upozornit na nejzávažnější případy porušování lidských práv v Rusku. Video agentury Havas nabízí 360stupňový interaktivní pohled do cely z perspektivy nového vězně.

Prisonexit

Roli odsouzeného si budou moci během léta vyzkoušet návštěvníci českých hudebních festivalů. Na stáncích AI jim ruské vězení zprostředkují 3D brýle pro virtuální realitu.

360° video na internetu funguje také jako aplikace pro chytré telefony. K dispozici je s českými a anglickými titulky.

Tvůrci videa chtěli co nejvíce napodobit realitu a zprostředkovat pocit bezvýchodnosti, proto je podle nich nezvykle dlouhé, bez větší akce.

„Chceme donutit ruské orgány, aby odvolaly represivní opatření a absurdní zákony a zastavily pronásledování a kampaně proti obráncům lidských práv a lidem, kteří jen využívají svoje práva,“ řekl na úterní tiskové konferenci Martin Balcar, vedoucí kampaní AI ČR.

Rusko se rozhodlo ignorovat soud pro lidská práva

Lidskoprávní situace v Rusku se podle AI za poslední měsíce výrazně zhoršila. Rusové kritizující tamní režim na sociálních sítích jsou odsuzováni i k několikaletému vězení. Své tresty si pak odpykávají v krutých podmínkách.

V dubnu letošního roku vydal Ústavní soud Ruské federace zlomový rozsudek, který rozhodl, že Rusko bude ignorovat rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, přestože je země vázaná Evropskou úmluvou o lidských právech (více čtěte zde).

Od roku 2012, kdy byl Vladimir Putin potřetí zvolen ruským prezidentem, prošla Státní dumou, dolní komorou federálního shromáždění, řada kontroverzních zákonů, které omezily svobodu slova či svobodu shromažďování. Protesty a shromáždění po celém Rusku bývají zakazovány nebo rozháněny policií, často s nepřiměřeným použitím síly.

Neziskové organizace čelí podle AI nejrůznějším restriktivním opatřením, dochází k zadržování aktivistů, pronásledování umělců a politických oponentů a kriminalizovaní lidí s menšinovou sexuální orientací. Příkladem je Ildar Dadin podporující LGBTI komunitu a ruské hnutí za lidská práva, který byl prvním aktivistou v Rusku odsouzeným za účast na pokojné demonstraci na základě nového zákona o veřejných shromážděních. Za mřížemi má strávit celkem dva a půl roku.

Rozmáhají se tresty za příspěvky na sociálních sítích

Podle ruského umělce a kurátora Antona Litvina se v poslední době ve federaci stále stupňuje cenzura médií. „Za poslední dva roky se situace zhoršuje a napomáhají tomu hromadné sdělovací prostředky. Represivní orgány jen plní příkazy vyplývající ze sadistických pohnutek vedení země,“ řekl na úterní tiskové konferenci Litvin, který v roce 2014 z Ruska utekl, když měl být zatčen.

„Klasická média v Rusku jsou samoregulovaná, dnes už si nedovolí vydávat nic, co by nebylo schváleno. Fungují naprosto absurdní zákony, například to, že pokud jako bloger máte tři tisíce návštěv za jeden den, musíte se automaticky registrovat jako masové médium, poté vás regulují velmi tvrdé zákony,“ vysvětluje Balcar.

Novinkou je podle něho stíhání svobody slova za publikování zpráv na sociálních sítích. Úřad Roskomnadzor dozorující masmédia a telekomunikace v uplynulých dvou letech zablokoval tisíce webových stránek.

„Mezi nejčastěji blokovaná témata patří politická satira, stránky LGBT aktivistů nebo informace k veřejným akcím,“ říká Balcar s tím, že letos v dubnu byla za sdílení satirických materiálů kritizujících zapojení Ruska v konfliktu na Ukrajině odsouzena k 320 hodinám veřejně prospěšných prací nijak zvláště angažovaná „obyčejná“ prodavačka Jekatěrina Vologženinová. Kritické statusy zveřejnila na svém neveřejném profilu. „Kdybychom to vztáhli na český Facebook, bude podobně trestaná polovina lidí,“ podotýká Balcar.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.