V případě, že by horní komora Parlamentu zákon schválila a podepsal ho i prezident, přišli by zákonodárci, které soud poslal za mříže, nejen o plat a náhrady, ale například i o kancelář v domovském regionu.
Neúspěšný byl proti tomu pozměňovací návrh Kateřiny Klasnové (VV). Ta chtěla prosadit sankce pro absentující poslance. Na to už sice zákon pamatuje, paragraf však nikdy nebyl v praxi použit. Podle Marka Bendy byl ovšem Klasnové návrh typickým přílepkem. Šéf sociálnědemokratických poslanců Jeroným Tejc prohlásil, že se Klasnová návrhem snaží vyřešit absence poslanců Věcí veřejných.
Přijdou věznění poslanci i o mandát?
S návrhem na změnu zákona o platech ústavních činitelů přišel na základě případu Romana Pekárka právě šéf poslanců ODS Benda. "Všichni víme, že jsme se dostali do nešťastné situace, kdy někteří poslanci nemohou vykonávat mandát, protože jsou buď ve vězení, nebo mají nastoupit do výkonu trestu," komentoval v únoru novelu zákona o platu představitelů státní moci (více si můžete přečíst zde).
Pekárek jako náhradník za ODS vstoupil do Sněmovny loni v listopadu, ale odvolací soud jej nedlouho poté poslal na pět let do vězení za to, že si ještě jako kolínský místostarosta řekl o úplatek v souvislosti s prodejem pozemků v průmyslové zóně. Pekárek celou dobu svou vinu odmítá.
Kromě Pekárka je za mřížemi i David Rath. Ten už rok čeká ve vazbě na proces, který rozhodne o tom, zda bývalý středočeský hejtman přijal úplatek.
Kromě toho se Sněmovna zabývá i návrhem její předsedkyně Miroslavy Němcové. Ta by ráda, aby pravomocně odsouzení poslanci mohli být zbaveni mandátu.
