Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vězně v Polsku chtějí napravovat šokovou terapií v Osvětimi

  14:35aktualizováno  14:35
Vězně na jihu Polska čeká nová "šoková terapie". Vězeňská služba je bude pod dozorem strážníků posílat na exkurze do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Vězeňská služba věří, že to, co se stalo v Osvětimi, může mít vliv na vytváření morálních hodnot u vězňů.

Bývalý koncentrační tábor v Osvětimi | foto: Profimedia.cz

"Naším úkolem je ukazovat ukrutnou historii koncentračního tábora, z níž může plynout poučení. Vězeňská služba uznala, že přiblížení této části dějin může být součástí resocializačního programu vězňů," vysvětlil mluvčí Památníku Osvětim-Březinka Jaroslaw Mensfelt. Sám prý nápad schvaluje.

Několik vychovatelů a dozorců Vězeňské služby už absolvovalo v památníku lekce o holokaustu. Semináře je mají dobře připravit na to, aby byli schopni organizovat jednodenní výpravy pro vězně.

Vězni v koncentračním táboře Osvětim

Program se bude skládat z návštěvy bývalého tábora, výkladu o vězeňském systému nacistické Třetí říše či přednášek o uměleckých dílech, která tvořili osvětimští vězňové. Vězňům budou promítány dokumentární filmy a zúčastní se tvůrčích dílen, které budou zaměřeny na život v Osvětimi a pronásledování evropských Romů.

Odsouzení uslyší o plynových komorách, veřejných popravách, hladu, lékařských experimentech a o vypalování vězeňských čísel. V materiálu pro dozorce se píše, že ve výchovném procesu ve věznicích může mít osvětlení toho, co se stalo v Osvětimi, vliv na vytváření morálních hodnot a může předcházet projevům pohrdání a netolerance.

"Chceme, aby si vězni uvědomili, k čemu může vést tolerování zla. Jak strašný systém je možné stvořit ve společnosti, pokud se akceptuje násilí a pronásledování. Odsouzení se dozvědí všechny podrobnosti. Má to být šoková terapie," vysvětlila mluvčí Vězeňské služby Luiza Salapová.

Bývalý koncentrační tábor v Osvětimi

Výprav se budou účastnit vězni, kteří si už odseděli značnou část trestu a vychovatelé hodnotí jejich chování jako dobré. "Jsou to lidé odsouzení k nižším trestům, s nimiž nejsou problémy," dodala mluvčí.

Socioložka Malgorzata Kuraśová deníku Gazeta Wyborcza řekla, že poprvé v životě slyší o takovém resocializačním programu. Podle ní není jisté, jak se budou vězňové po návštěvě Osvětimi chovat.

Osvětim

Nacisti za 2. světové války v osvětimském komplexu průmyslovým způsobem zlikvidovali přes milion Židů z celé Evropy, ale také například 75 tisíc polských katolíků, 25 tisíc Romů a kolem 15 tisíc sovětských válečných zajatců. Židů bylo za války vyvražděno dohromady kolem šesti milionů.

- První velký registrovaný transport, 999 Židovek ze slovenského Popradu, do Osvětimi dorazil 26. března 1942. Následovalo 798 brněnských Židovek. Pak už přijížděl jeden vlak za druhým.

Nechvalně proslulý koncentrační a vyhlazovací tábor je cizinci nejčastěji navštěvovaným místem v Polsku. Do areálu se loni přijelo podívat okolo 700 tisíc lidí ze zahraničí. Tábor je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kim Čong-un zkoumá plány útoku na Guam
Velmi moudré rozhodnutí. Trump chválí Kima za odklad útoku na Guam

Za „velmi moudré a logické rozhodnutí“ pochválil ve středu americký prezident Donald Trump severokorejského vůdce Kim Čong-una, který prozatím odložil plány...  celý článek

Denise Morrisonová, šéfka potravinářského gigantu Cambell Soup, byla členkou...
Trump rozpustil své poradní sbory, kvůli jeho výrokům je opouštěli členové

Donald Trump se rozhodl ukončit činnost svých dvou poradních sborů poté, co je začali opouštět šéfové velkých firem. Ty pobouřily komentáře amerického...  celý článek

Francouzská armáda cvičí orly pro lov zbloudilých dronů (10. února 2017)
Norsko schválilo projekt na odstřel 200 orlů. Ornitologové protestují

Norský parlament schválil kontroverzní projekt na regulaci populace orlů skalních. Chovatelé ovcí a sobů tvrdí, že dravci působí velké škody ve stádech a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.