„Vláda schválila nařízení, které umožňuje použití pracovníků Vězeňské služby,“ uvedl po jednání kabinetu premiér Bohuslav Sobotka. Odůvodnil to potřebou posílit kapacity v zadržovacích zařízeních. Stát tím podle něj reaguje na aktuální potřeby.
Podrobnosti nasazení pracovníků Vězeňské služby bude podle ministra spravedlnosti Pelikána ministerstvo ještě řešit. Měli by zřejmě pomáhat v bývalé věznici v Drahonicích na Lounsku, kam bylo v pondělí do nově otevřeného uprchlického zařízení převezeno osmdesát cizinců z Bělé pod Bezdězem.
Drahonice se podle ředitele Správy uprchlických zařízení Miloslava Koudelného otevírají proto, aby běženci mohli být ve zděných objektech. Kapacita je 240 míst, zpočátku má být obsazena zhruba polovina.
Ministerstvo vnitra pod palbou kritiky
Ministr Pelikán podmínky v detenčních zařízeních kritizuje, podle něj jsou v některých aspektech horší než prostředí ve věznicích - například i proto, že utečenci nevědí, jak dlouho v zařízeních budou. Už dříve upozornil na to, že migranti mají být zadržováni jen kvůli nezbytným úkonům, ve skutečnosti jsou ale drženi v táborech mnoho týdnů. Připustil, že kvůli tomu očekává žaloby na stát.
Jako nelidské a ponižující označil v médiích podmínky v detenčních zařízeních ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Uvedl, že česká vláda tak chce odradit potenciální další migranty od cesty do ČR. Zadržování uprchlíků je podle něj v rozporu s mezinárodním právem (více o kritice zde).
Ministerstvo vnitra trvá na tom, že postupuje správně a podle zákonů. Jeho šéf Milan Chovanec v minulosti uvedl, že mnozí migranti s úřady nespolupracují a nesdělují své osobní údaje, takže policie neví, jestli jsou, nebo nejsou hrozbou pro společnost.
Podle Rozumka existuje několik rozsudků tuzemských soudů, které rozhodly, že uprchlíci byli v zařízeních zajištěni nelegálně. Vnitro se proti nim brání kasačními stížnostmi u Nejvyššího správního soudu (NSS) a argumentuje jinými verdikty, které naopak dávají postupu policie za pravdu.
Se zadržování cizinců mají problém i soudy
NSS v září podal k Soudnímu dvoru EU takzvanou předběžnou otázku, jež má vyjasnit oprávněnost zajišťování migrantů za situace, kdy české právo nedefinuje „vážné nebezpečí útěku“. Otázka se konkrétně týká cizinců, kteří mají být podle dublinských nařízení přemístěni do jiného státu unie k posouzení jejich žádosti o azyl (více o dopisu NSS najdete zde).
Podle NSS byla dosavadní policejní praxe při zajišťování cizinců předvídatelná, měla oporu v zákoně a nevykazovala prvky svévole. Krajský soud v Ústí nad Labem ovšem nedávno rozhodl, že dublinská nařízení vyžadují v jednotlivých zemích zákonné vymezení objektivních kritérií, na jejichž základě lze v každém individuálním případě posoudit vážné nebezpečí útěku.
Zařízení pro zajištění cizinců fungují vedle Bělé-Jezové a Drahonic ještě v Zastávce u Brna a ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku. Další rezervní areál vznikne v Balkové v Plzeňském kraji.
