Vzorky vězňů významně rozšířily databázi, kterou spravuje Kriminalistický ústav a kterou kriminalisté využívání při odhalování zločinů.
Prvním vězněm, kterému se postup nelíbil, je bývalý šéf pražského Discolandu Sylvie Albert Žirovnický. Na Mírově si odpykává šestnáctiletý trest za vraždu kamaráda z roku 2000. Soudy začnou jeho případ řešit v polovině prosince.
"Žalobce chce 300 tisíc jako nemajetkovou újmu, která mu byla podle jeho slov způsobena tím, že mu byly odebrány biologické vzorky. Říká, že to nemělo být vůbec realizováno a že to bylo provedeno nezákonně," řekl listu mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Zdeněk Douděra.
Žirovnický se se státem nebude soudit poprvé, dříve vedl spor kvůli svému zatčení. Teď si stěžuje na to, že vzorek DNA mu byl odebrán násilím. Na to samé si již dřív stěžovala skupina vězňů u ombudsmana Otakara Motejla.
Tito vězni ale podle Prava zpochybňovali oprávnění policie odebírat vězňům DNA. Podle nich šlo o protizákonný postup. Motejl jim dal částečně za pravdu v tom, že šlo o invazivní metodu, která údajně porušovala tělesnou integritu vězňů.
Podle ministerstva vnitra ale policistům odběry dovoloval zákon o policii a trestní řád. To samé tvrdí i ministerstvo spravedlnosti. "Říkají, že ten postup nebyl nezákonný a že tedy k újmě nemohlo dojít," řekl deníku Douděra.
