Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vězeň Davis dostal smrtící sérum, proti popravě protestoval i papež

  7:19aktualizováno  7:19
V americké Georgii popravili smrtící injekcí Troye Davise. Soud ho poslal na smrt za vraždu policisty v roce 1989. Proces ale provázely nejasnosti a patří k nejkontroverznějším případům od zavedení trestu smrti. V USA i v Evropě vyvolal vlnu odporu. Proti trestu byl papež i statisíce lidí.

Na místě popravy se sešlo na 700 přívrženců Troye Davise. Věznice v Jacksonu upřesnila, že Davis byl popraven ve středu 23:08 místního času (05:08 našeho času).

Poprava se měla původně konat hodinu po půlnoci našeho času, ale byla odložena do rozhodnutí federálního Nejvyššího soudu USA, na který se na poslední chvíli obrátili advokáti odsouzeného.

Davis dostal trest smrti za údajné zabití policisty Marka Allena Mac Phaila v roce 1989. Odsouzen byl o dva roky později, proces ale provázela řada nejasností. Sedm z devíti svědků tehdy změnilo nebo odvolalo své výpovědi. Podle některých informací je měli policisté zastrašovat. (čtěte zde)

Jsem nevinný, hlásal v cele smrti

Soud žádost o zastavení popravy zamítl po čtyřech hodinách. Také nižší soudy a úřady předchozí žádosti o zrušení exekuce vždy zamítly. Bílý dům krátce před plánovaným časem popravy sdělil, že prezident Barack Obama nehodlá zasahovat.

Troy Davis na archivním snímku z roku 1991

Troy Davis na archivním snímku z roku 1991

Davis i těsně před výkonem hrdelního trestu podle očitých svědků opakoval, že je nevinný. V době činu prý neměl v ruce žádnou zbraň. "Nechť bůh žehná těm, kteří se chystají mi vzít život," řekl odsouzený dvaačtyřicetiletý muž.

Zároveň vyzval svou rodinu a přátele, aby pokračovali v boji za očištění jeho jména. V cele smrti Davis odmítl poslední pokrm a prohlásil, že hodiny před popravou chce strávit s přáteli, stoupenci a rodinou.

Nikdy se nepodařilo najít vražednou zbraň ani stopy DNA

Případ provázejí už dvacet let nejasnosti. Kromě významných změn ve výpovědích svědků, které dodnes budí pochybnosti, policie kupříkladu nikdy nenašla vražednou zbraň. Davise s činem nespojují ani žádné stopy DNA.

K přezkoumání rozsudku již dříve americkou justici vyzval nositel Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu, papež Benedikt XVI., bývalý americký prezident Jimmy Carter a skupina padesáti amerických kongresmanů.

Proti popravě protestovaly tisíce lidí

Minulý týden na Davisovu podporu v ulicích některých amerických měst pochodovaly tisíce lidí. Mezinárodní organizace Amnesty International v úterý uvedla, že pokud se poprava uskuteční, bude to "obrovské zhoršení v dodržování lidských práv v USA".

Ve středu se k protestu proti chystané popravě připojil i generální tajemník Rady Evropy Thornbjörn Jagland. "Důvodem není jen náš nesouhlas s trestem smrti, ale především přetrvávající vážné pochyby o oprávněnosti daného rozsudku," uvedl.

Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International vykonání popravy odsoudila. "Americký právní systém se otřásl až do samého základu, když Georgia popravila člověka, který možná byl nevinný. Zabít někoho, když panují tak velké pochybnosti je hrozné a znamená to katastrofální selhání justičního systému," uvedla organizace v tiskovém prohlášení.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Katalánská policie prohledává trosky domu v Alcanaru, kde teroristům zřejmě pod...
Od výbuchu plynu po řežbu v Cambrils. Teror v Katalánsku krok za krokem

Útok v Barceloně byl činem teroristické buňky mladíků s kořeny v Maroku. Z chronologie událostí vyplývá, že původně chtěli vraždit ve velkém pomocí plynových...  celý článek

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.