Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

„Vězeň CIA“ vyprávěl europoslancům o mučení

  10:01aktualizováno  10:01
Členové zvláštní vyšetřovací komise europarlamentu si v pondělí vyslechli příběh Němce libanonského původu Chálída Masrího. Ten je údajně jedním z tajných vězňů americké CIA. Podle jeho slov ho agenti unesli tisíce kilometrů od domova, bili ho, věznili, a po půl roce potichu pustili domů.
Americká Ústřední zpravodajská služba si v Evropě nadělala potíže. Ilustrační foto.

Americká Ústřední zpravodajská služba si v Evropě nadělala potíže. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

SPECIÁL:
Věznice CIA v Evropě

"Nevím, proč se mi to stalo. Taky se to snažím zjistit," uvedl Masrí, který se za pomoci advokátů, médií i mnichovské prokuratury snaží dát dohromady jednotlivé dílky mozaiky.

Jeho žalobu na CIA už přijal soud v americké Západní Virginii. Masrí se domáhá odškodnění ve výši 75 tisíc dolarů. Libanonec popřel, že by už od Američanů inkasoval půl milionu výměnou za mlčení.

Prý mu dávali rýži s červy
Na začátku jeho příběhu, který jako by vypadl ze scénáře k akčnímu filmu, prý byla žena. To alespoň tvrdí Masrího advokát Manfred Gjindič. V předvečer Silvestra 2003 se Masrí tak pohádal s manželkou, že nasedl v Ulmu do autobusu, který ho měl odvést až do Makedonie, aby si odpočinul a srovnal myšlenky.

Bez problému projel půlkou Balkánu, než mu na makedonských hranicích policisté sebrali pas, naložili ho do neoznačeného auta a odvezli do hotelu ve Skopji. Tam se ho místní vyšetřovatelé přes tři týdny snažili přimět k doznání, že je členem Al-Kajdy. Na protest zahájil hladovku.

Třiadvacátého ledna 2004 prý přišli na řadu specialisté CIA. Zavázali mu oči, spoutali ruce, zmlátili ho, vysvlékli do naha, vyfotografovali, navlékli do tepláků a omámeného jako žok vynesli do letadla, které odletělo do Afghánistánu.

Tam ho hodili do kufru auta, opět zmlátili a drželi v izolaci ve sklepě kábulského vězení, kde dostával jen smradlavou vodu, shnilý salát, kuřecí kosti a rýži s červy - i s hladovkami prý zhubl o 30 kilogramů. Tlumočníci prý měli "palestinský přízvuk".

Promiňte, byl to omyl
Pak mu prý ředitel věznice jednoho dne řekl, že se stal omyl. Agenti si spletli jméno, a objevil se i německy hovořící spolupracovník amerických vyšetřovatelů "Sam", kterého Masrí posléze identifikoval "na sto procent" jako komisaře spolkové kriminální služby Gerharda Lehmanna.

Po další hladovce si na konci května vymohl návrat - vysadili ho však v Albánii, odkud ho vyhostili poté, co si na tiranském letišti koupil letenku do Frankfurtu.

Křížový výslech údajné oběti únosu provázely nejen věcné otázky. Levice vynášela prohlášení, že "ukrutný příběh jasně svědčí o spolupráci evropských služeb s CIA".

Pravice se naopak soustřeďovala na slabiny svědka - podivnou a náhlou cestu do Makedonie, zatímco doma zůstala v jednopokojovém bytu manželka s pěti dětmi odkázaná na sociální dávky, či někdejší Masrího členství v radikální libanonské organizaci. Otázky mířily i na případné kontakty s Kosovskou osvobozeneckou armádou (UCK).

"Nevím, co je UCK. Žádné kontakty s radikálními islamisty nemám," ujišťoval Masrí. Tvrdil, že býval jen řadovým bojovníkem v libanonské občanské válce, než požádal o azyl v Německu, a od těch dob už do žádných spolků nevstupoval.

Poslanci měli smíšené pocity
"Příběh je to určitě dramatický, nelze ho zpochybňovat od začátku do konce, i když v něm byly nesrovnalosti, logické díry a nedořečená vysvětlení. Ale vstupovat tímto způsobem do živých případů mi připadá velmi nezdravé a nešťastné," řekl jediný český zástupce ve výboru Jan Zahradil z ODS, který od počátku pochyboval o smysluplnosti parlamentního vyšetřování.

"Tento styl práce, vedoucí k politickým interpretacím, ačkoliv ještě neexistují žádná prokázaná fakta, může ovlivnit i samo vyšetřování (Masrího případu), a to je samozřejmě špatné. Pouštíme se na velmi tenký led," dodal.

"Kafkovsky smíšené pocity" si odnesl i Zahradilův slovenský kolega Miroslav Mikolášik (KDH). "Okolnosti případu je určitě třeba došetřit, ale jsou tu velmi podivné nejasnosti, svědek nebudil přílišnou důvěru a několikrát si odporoval," uvedl.

"Z Masrího svědectví vyplývají dva důležité závěry, a to že se musíme zaměřit na roli německých a makedonských úřadů v tomto únosu," usoudil naopak mluvčí socialistických poslanců v výboru Wolfgang Kreissl-Dörfler.

Evropský parlament se na přelomu roku rozhodl pustit se do vlastního vyšetřování údajných nezákonných aktivit CIA v Evropě a případné spoluviny evropských vlád. První předběžnou zprávu o svých zjištěních má výbor, složený ze 46 poslanců, předložit do dubna.

Z nelegálního provozování utajených věznic v Evropě obvinila CIA nevládní organizace Human Rights Watch počátkem loňského listopadu. - více zde

Dotčené země podezření popřely, podobně jako šéfka americké diplomacie Condoleezza Rice při prosincové návštěvě Evropy. - více zde

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inaugurační řeč amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (20.1.1961)
Trump nebude blokovat zveřejnění dalších detailů z atentátu na Kennedyho

Donald Trumb nebude blokovat zveřejnění dosud utajovaných informací z vyšetřování atentátu na někdejší hlavu Spojených států Johna F. Kennedyho. Americký...  celý článek

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Neznámí střelci zaútočili v Egyptě na koptské křesťany, kteří cestovali do...
Masakr v Gíze. Egyptští islamisté při přestřelce zabili 55 policistů

Egyptská policie se vzpamatovává z krvavého incidentu v provincii Gíza, při kterém islamističtí radikálové zabili 55 policistů. Počet mrtvých může ještě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.