Senát parlamentu České republiky. Ilustrační foto

Senát parlamentu České republiky. Ilustrační foto | foto: Dalibor Puchta

Většina senátorů, kterým došel mandát, kandiduje znovu. Jak pracovali?

  • 15
Za necelý měsíc se obnoví třetina Senátu, většina z původních Senátorů kandiduje znovu. Za svou práci berou politici z horní komory parlamentu krásný plat. Stála však práce, kterou senátoři odvedli, za peníze, jež berou? MF DNES zjišťovala, jak senátoři hlasovali a jestli v parlamentu příliš nechyběli.

Českou republiku má do roku 2014 vést vláda s drtivou většinou 118 hlasů ve Sněmovně a případné zákony vrácené Senátem vládní poslanci hravě přehlasují. Neboli: senátoři toho příští čtyři roky kromě hlasování o změnách ústavy, volby prezidenta v roce 2013 a schvalování nových ústavních soudců mnoho nenadělají.

MF DNES zmapovala, jak v uplynulých šesti letech pracovali senátoři, z nichž většina chce svůj post obhájit. Mnozí senátoři mají problém už s nejdůležitějším úkolem, kvůli kterému je lidé zvolili: tedy sedět v lavici a v pravou chvíli hlasovat.

Nejhůře na tom jsou Karel Schwarzenberg, Václav Jehlička a Tomáš Julínek. Všichni tři promeškali více než polovinu z posledního tisíce hlasování.

Omluvou jim může být, že jde o bývalé ministry, kteří podobně jako poslanci-ministři nestíhali obě funkce najednou. "Funkce senátora jde podle mě vykonávat jen samostatně. Já jsem kvůli ní před lety složil místo náměstka brněnského primátora," namítá lidovecký senátor Rostislav Slavotínek, který je naopak nejpilnější. Ve sledovaném období zmeškal jen 83 hlasování.

Šest let, nula zákonů

Slavotínek zato propadl v jiné disciplíně, a to v navrhování zákonů. Přestože tohle nepatří mezi nejdůležitější senátorské úkoly a nejvíce zákonů tradičně navrhuje vláda, i Senát může přijít s vlastními nápady. Slavotínek však od roku 2004 nepřišel ani s jediným návrhem.

"Spíš jsem se orientoval na to, abych si vytvořil vlastní názor na zákony přicházející ze Sněmovny. Senátní návrhy stejně téměř nikdy neprojdou, je to jakýsi pocit marnosti," vysvětluje Slavotínek.
Nejpilnějším předkladatelem zákonů byl místopředseda horní komory za ODS Jiří Liška – celkem se podílel na přípravě 23 návrhů.

Samostatnou kapitolou je "senátní turistika", tedy cesty zákonodárců do ciziny placené z veřejných peněz. V tomto oboru exceloval místopředseda hospodářského výboru Igor Petrov (TOP 09). Ten stihl navštívit čtrnáct zemí na třech kontinentech, včetně exotických míst jako Egypt, Spojené arabské emiráty nebo ruský Irkutsk.

"Já nejsem cestovatel, myslím, že by se měly navštěvovat hlavně sousední země, které jsou blízko," tvrdil nejprve na dotaz MF DNES Petrov. Až po výčtu všech cest připustil: "No nevím... Třeba v Izraeli jsme jednali o projektu pitné vody pro Palestinu, který Česko spolufinancuje. Často nás také doprovázejí čeští podnikatelé," prohlásil.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video