Většina obyvatel věří armádě a NATO

  • 22
Většina obyvatel České republiky důvěřuje armádě i NATO. Shodly se na tom průzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění a agentury STEM. Analytici zjistili, že armádě věří až dvě třetiny obyvatel, což je nejvíc ze všech bezpečnostních institucí v zemi.

Podle výzkumů zveřejněných minuly týden důvěřuje armádě víc než polovina občanů, konkrétně 52 procent (STEM) a 62 procent (CVVM). "Rozdíl není tak podstatný, důležité je, že shodně vychází trend, který se dlouhodobě zlepšuje a armáda se těší slušné prestiži," říká ředitel STEM Jan Hartl.

Hladina důvěry v armádu dosahuje v posledních třech letech stabilně hodnot nad 50 procent, což je nejvíc ze všech bezpečnostních složek státu.

Další bezpečnostní instituce jako policie, Národní bezpečnostní úřad, Bezpečnostní informační služba se podle agentury STEM těší důvěře necelých 40 procent občanů. "Dosáhnout důvěry nad 50 procent je obrovský úspěch," tvrdí Hartl. "V 90. letech byla důvěra v instituce, zvláště ty silové, logicky malá."

"Důvěra v armádu byla po roce 1989 nízká, protože bezpečnostní složky byly stále vnímány jako represivní síla," vysvětlila historička Martina Lustigová. Navíc si lidé pamatovali, jak se při srpnové okupaci v roce 1968 československá armáda nepostavila okupantům. To vyvolalo velké zklamání.

"Také přetrvávalo povědomí, že armádu stejně řídí prostřednictvím Varšavské smlouvy Sovětsky svaz, což na oblibě armády přidat nemohlo," míní Lustigová.

Průzkumy o důvěře v armádu se v té době neprováděly, ale podle Lustigové mohli takové armádě důvěřovat jen skalní zastánci režimu.

Jakmile Varšavská smlouva padla a armáda nově vzniklé České republiky se stabilizovala, důvěra v ní začala postupně stoupat. Podle předloňského výzkumu agentury Gabal, Analysis and Consulting (GAC) pomohl vytvořit lepší obraz armády u občanů také vstup země do NATO. - více zde

Vzhledem k tomu, že většina obyvatel podle výzkumu podporuje plně profesionální armádu (62 procent), mohla k růstu obliby armády přispět i její profesionalizace.

Kladně se mění i image armády. Podle Jana Hartla se na oblibě bezpečnostních složek pozitivně podepsaly například povodně, kdy armáda pomáhala při likvidaci škod.

Křivku důvěry v armádu kopíruje i důvěra občanů v Severoatlantickou alianci, která za poslední čtyři roky dosahuje stálé úrovně kolem 60 procent. "Ve vztahu armády a NATO je zajímavé, že v první dekádě po roce 1989 byla důvěra v naší armádu malá, ale v NATO větší," upozornil Hartl.

"Nicméně v roce 1997 klesla i důvěra v NATO pod 50 procent, což bylo v době, kdy politické špičky nezvládly komunikaci vstupu země do aliance," doplnil. Podobně klesla krátkodobě důvěra v armádu.

"Výraznější pokles důvěry v armádu v letech 1996-1997 lze vysvětlit tím, že to byla doba, kdy se právě jednalo o vstupu do NATO a zveřejnilo se, jak je na tom vlastně naše armáda špatně," dodal Daniel Kunštát z CVVM.

Důvěra v armádu a NATO se také liší podle politické orientace a materiálního zajištění respondentů. Armádě věří častěji lidé majetnější a stoupenci ČSSD, nejkritičtěji ji hodnotí voliči KSČM. Severoatlantické alianci důvěřují více občané volící pravicové strany, lidé s vyšším vzděláním a mladší, vyplývá z výzkumu STEM.

Velmi podobně vypadá situace v sousedních postkomunistických zemích. "Od Polska, Maďarska a Slovenska se v míře důvěry v armádu ve vztahu k jiným institucím v zásadě nelišíme, i tam se tyto hodnoty pohybují kolem 60 až 70 procent," uvedl Kunštát.

"Důvěra v instituce jako armáda je hlouběji zakořeněná a nemění se v čase příliš rychle, je tedy vhodná pro takováto mezinárodní srovnání. Domnívám se, že v tomto směru jsme normální evropská země a že v i ve starých zemích EU je to podobné," uzavřel Kunštát.


Video