Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Většina Evropanů i Čechů je v NATO spokojena

  11:59aktualizováno  11:59
S členstvím v NATO je spokojeno 55 procent Čechů. Ukázal to výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění. Stejně vysoká je podpora Severoatlantické aliance v celé Evropě. Za poslední čtyři roky ale mírně klesla. Ve Spojených státech naopak roste.
Severoatlantická aliance. Ilustrační foto.

Severoatlantická aliance. Ilustrační foto. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Před pěti lety si členství pochvalovalo 61 procent Čechů, český názor tak pouze kopíruje celoevropský pokles.

Evropská podpora pro NATO nicméně stále zůstává příznivá. "Lidé vnímají svou bezpečnost jako jednu z priorit a jsou si také vědomi, že kvůli globalizaci terorismu se i zajištění bezpečnosti stává globálním problémem," říká politolog Petr Just.

Podle něj je proto podpora členství v nadnárodní obranné alianci do jisté míry přirozená.

Vnímaní NATO ovlivňují jednotlivé vlády
Trend mírného poklesu podpory NATO lze sledovat v celé Evropě. Zatímco v roce 2002 hodnotilo své členství v NATO jako důležité 69 procent Evropanů, nyní je to 55 procent.

Vyplývá to z výzkumu podpory NATO ve vybraných zemích, který každoročně provádí americký German Marshall Fund v rámci projektu Transatlantic Trends.

Pokles podpory NATO souvisí podle Justa s jednáním národních vlád a parlamentů. "Když některá země začne stahovat vojáky z misí v krizových oblastech, může to ovlivnit názory občanů," vysvětluje Just.

To potvrzují i představitelé z Parlamentního shromáždění NATO (PS NATO). "Některé země NATO mají takzvané parlamentní armády, protože jsou to právě parlamenty a vlády, které určují, kolik vojáků kam vyšlou, a stejně tak ovlivňují i vojenské rozpočty," uvádí Bert Koenders ve zprávě Parlamentního shromáždění.

Tato národní rozhodnutí pak mají podle zprávy na celkový image Severoatlantické aliance podstatný vliv.

Klíčová je podpora veřejnosti
Důvodem poklesu může být i absence přímé bezpečnostní hrozby, ačkoli paradoxně právě na podpoře veřejnosti jsou závislé schopnosti Aliance úspěšně reagovat.

"NATO i vlády jednotlivých zemí musí lépe vysvětlovat co a proč NATO dělá i v tak vzdálených oblastech, jako je Afghánistán. Proto je veřejná diplomacie dnes důležitější než dříve," tvrdí Koenders, podle něhož pokles v podpoře NATO posledních let ukazuje, že právě zde se NATO potřebuje zlepšit.

V USA podpora NATO roste
Že podpora obranné organizaci, jako je NATO, může souviset s existencí přímé hrozby nebo zkušeností s ní, dokazuje podpora NATO v USA. Jako v jediné alianční zemi tam podpora za poslední čtyři roky vzrostla, a to z 56 na 61 procent.

"Růst podpory v USA je opravdu překvapivý, když si uvědomíme, že popularita prezidenta George Bushe klesá i díky vojenskému angažmá USA po světě. Možná tím Američané dávají Bushovi signál, aby řešení konfliktů neprobíhalo na bázi USA, ale za širší alianční podpory," konstatuje Just.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Malý průhledový displej se systémem TAR má dát americkým vojákům taktickou...
Maličký displej před okem má dát vojákům v boji taktickou převahu

Americká armáda začala s testováním malého průhledového displeje umístěného před okem, který vojákovi v reálném čase zobrazuje terén, mapu budovy, pozici, kde...  celý článek

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Letoun včasné výstrahy E-7T Wedgetail tureckého letectva
Turecko vyšle na Dny NATO v Ostravě unikátní letoun včasné výstrahy

Turecké letectvo se po třech letech vrátí na Dny NATO v Ostravě. A hned s unikátní premiérou. V září poprvé v České republice představí svůj letoun včasné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.