Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Většina Čechů odmítá poplatky u lékaře, ale i jejich proplácení

  4:03aktualizováno  4:03
Kdyby měli Češi a Češky sami rozhodovat o poplatcích, zrušili by je: celých 66 procent lidí je proti jejich placení úplně nebo se k tomuto názoru alespoň přiklání, vyplynulo z průzkumu MF DNES. Zajímavé však je, že jen 24 procent lidí souhlasí s řešením, jaké prosadila ČSSD ve Středočeském kraji.
Čím vzdělanější a mladší člověk, tím méně mu poplatky u lékaře vadí.

Čím vzdělanější a mladší člověk, tím méně mu poplatky u lékaře vadí. | foto: Profimedia.cz

Totiž že v krajských nemocnicích a lékárnách dotuje kraj lidem poplatky z daní, zatímco v jiných zdravotnických zařízeních je musí pacienti platit sami.

A pozor – s tímto řešením nesouhlasí ani 48 procent voličů samotné ČSSD a dokonce 69 procent voličů KSČM. Tedy strany, která je jinak v zaujetí proti poplatkům ještě zarputilejší než sociální demokraté.

"Platí přitom, že vysokoškolsky vzdělaní lidé s modelem řešení podle Středočeského kraje souhlasí méně než zbytek populace," říká Kamil Chovanec z agentury Median, která výzkum na vzorku 542 lidí pro MF DNES provedla.

"Je vidět, jak si hodně lidí uvědomuje, že rozhodnutí středočeského hejtmana a celé sociální demokracie řešit poplatky takto způsobilo ve zdravotnictví velký chaos. Populismus dostal přednost před racionálním řešením," komentuje to poslanec za ODS Boris Šťastný.

Ten má zatím jako jediný z poslanců zpracovaný alternativní návrh, jak řešit alespoň část chaosu, který v placení poplatků panuje. Navrhuje, aby se poplatky staly příjmem zdravotních pojišťoven, a ne lékařů a nemocnic.

"Pak by bylo naprosto jasné, že když za pacienta zaplatí poplatek kraj, tak jej pojišťovna nemůže započítat do limitu pacienta, což se dnes děje, a pacient tak na tom vydělává vlastně nadvakrát," říká Šťastný.

Ministerstvo zdravotnictví se však na jeho návrh netváří vstřícně. Pracuje však na jiném řešení, které by krajům hrazení poplatků za pacienty zatrhlo.

Z výzkumu také vyplynulo, že na vzdělání a věku lidí závisí, jak se stavějí k poplatkům. Platí, že čím vzdělanější a mladší člověk, tím méně mu poplatky vadí.

Zatímco ve skupině lidí nad 65 let 70 procent obyvatel nesouhlasí s jejich placením, v případě mladých do 24 let je jich jen 25 procent. A lidí s vysokoškolským diplomem, kteří s principem placení poplatků souhlasí, je 42 procent, což je čtyřikrát více než mezi lidmi se základním vzděláním.

"Také muži víc souhlasí s placením poplatků u lékaře v porovnání se ženami," říká Kamil Chovanec z Medianu.

Pro to mají sociologové jednoduché vysvětlení: V Česku jsou to stále ještě ženy, kdo vládne domácí kasou a kdo také chodí častěji k lékaři – ať už samy nebo s dětmi. Takže je pro ně otevírání peněženky častější a výdaje citelnější.

A proč zrovna vysokoškoláci mají s poplatky menší problém? Jedna věc je, že mají častěji lépe placenou práci než lidé s nižším vzděláním, a platby je proto "bolí méně".

"Vzdělanější lidé si také víc uvědomují souvislosti. Vědí, že těch pár korun z jejich kapsy napomůže tomu, aby se balík peněz ve zdravotnictví tak rychle nevyčerpal a mohlo se operovat a léčit víc těžce nemocných lidí," míní brněnský lékař Roman Flašar.

Zajímavé je také srovnání, jak se posunul postoj lidí k připlácení za zdraví z vlastní kapsy.

Ještě v roce 2005 si plných 82 procent lidí neumělo představit, že si budou připlácet za zdravotní péči. Loni po zavedení poplatků udělala agentura Median podobný průzkum.

A z něj vyplynulo, že už jen dvanáct procent lidí považuje připlácení na péči formou regulačních poplatků za vyloženě špatné.

To je dost výrazný posun ve vnímání finanční spoluúčasti pacientů. "Jakkoliv se mi může placení poplatků zdát protivné a zbytečné, tak je pravda, že lidé si na to zvykli. Dnes už mnohem snáze chápou, že zdravotní péče není zadarmo," říká lékařka Jana Kousalíková.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Petr Horký je organizátor akce Mýdlo na Hradě. (23. 8. 2017)
Rád bych na Mýdlo na Hradě pozval i pana Ovčáčka, říká organizátor Horký

Režisér cestovatelských a dokumentárních filmů usiluje už dva měsíce o to, aby mohl v Jižních zahradách Pražského hradu uspořádat Mýdlo na Hradě. Jenže 400...  celý článek

V Národním muzeu nainstalovali restaurovaný originál sousoší Géniů. (23.8.2017)
Sousoší Géniů se vrací do Národního muzea, vystavena bude kopie i originál

Po jedenácti letech se do Národního muzea vrátilo sousoší Géniů od sochaře Antonína Poppa. Na jeho původním místě v průčelí budovy ho nahradí kopie, originál...  celý článek

V železniční výhybně Praha-Vyšehrad vyjel posunovaný vlak proti osobnímu vlaku...
Vlaky v Praze nestačí náporu cestujících, nové tratě mohou vést pod zemí

Tunely metra a komplex Blanka v budoucnosti zřejmě v Praze doplní tunel pro vlaky. Ty už nestíhají nápor cestujících a rozšíření tratí brání historická...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.