Dopady finanční krize dosud pocítilo 34,5 % Čechů. Ilustrační foto.

Dopady finanční krize dosud pocítilo 34,5 % Čechů. Ilustrační foto. | foto: David Balun, iDNES.cz

Většina Čechů krizi zatím necítí, čekají ještě horší časy

  • 323
Třetina lidí má pocit, že na ně dolehla finanční krize. Nebo verze téže zprávy pro optimisty: Dvě třetiny oslovených v průzkumu odpověděly, že jí zatím odolávají. Ekonomům se počet "zasažených" zdá i tak vysoký. Z průzkumu agentury Median pro MF DNES zároveň nepřímo vyplývá, že Češi kvůli krizi tak trochu šetří dopředu, aby se připravili na horší časy.

"Třetina Čechů žije skromněji, proto mají pocit, že na ně dolehla krize. Tolika lidem však příjmy neklesají," říká ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. "Mnozí se rozhodli šetřit preventivně. Lidé navíc mají pocit, že čelí krizi už jen proto, že se jim přestala zvyšovat životní úroveň, jak byli zvyklí."

V průzkumu zároveň pět procent lidí uvedlo, že se dostali oni nebo příbuzní do finanční nouze a například nemohou splácet půjčené peníze. Deseti procentům se přihodilo, že buď oni, nebo někdo v jejich rodině přišel o práci. Podle tvrdých čísel se míra nezaměstnanosti pohybuje kolem pěti procent.

Nezoufají ani banky, které lidem úvěry udělují. Česká spořitelna sice podíl neplatičů úvěrů považuje za neveřejné číslo, ale s prohlubující se recesí podle mluvčí finančního ústavu Kristýny Havligerové nijak nestoupá. Spořitelna totiž hodně přísně zkoumala žadatele i před krizí. "Počet spotřebitelských úvěrů od 100 do 200 tisíc korun dokonce stoupá," míní Havligerová.

V prosinci se MF DNES v podobném výzkumu ptala, čeho se Češi v roce 2009 bojí nejvíc. V odpovědích se trefili jen z půlky. Nejvíc lidí se bálo zdražení, které se zatím moc nekoná.

Větší než krize je strach z ní

Jestli jako obvykle čekáte zprávy, že hospodářské krizi nejlépe odolávají vzdělaní lidé a bohatá Praha, budete trochu překvapeni. To první ještě víceméně platí, ale pokud jde o regiony, krize se projevuje "spravedlivě".

Ve výzkumu agentury Median pro MF DNES odpovídalo 542 lidí na otázky, jak se potýkají s ekonomickou recesí. Výsledek? Negativně ovlivnila životy třetiny českých rodin.

Na otázku "Pocítili jste už na sobě nebo své rodině dopady krize?" odpověděla kladně polovina respondentů ve věkové kategorii od 45 do 54 let, ale už jen čtvrtina mladých lidí od 18 do 24 let.

Poučka, že se vyplatí vzdělávat, platí pořád. Vysokoškoláci se stali vůbec nejšťastnější skupinou celého výzkumu, protože 77 procent z nich uvedlo, že krizi necítí.

Jistou anomálií je, že zpomalení ekonomiky pocítili méně lidé se základním vzděláním než o stupeň vzdělanější "vyučení". Tady se nabízí vysvětlení, že nejméně vzdělaná skupina Čechů se měla špatně už předtím a zhoršení situace už si příliš nevšímá, zvláště pokud jsou to nezaměstnaní na dávkách.

Relativní spokojenost nejmladších zaměstnanců do 24 let lze zase vysvětlit tím, že jim zaměstnavatelé krátili nejméně platy, protože čerství absolventi je mívají nejnižší.

Budoucnosti se bojí i Pražané

Když přišla řeč na bydliště, ukázalo se, že lidi z Prahy, jiných českých regionů i Moravy postihla krize stejně - vždy zhruba zmíněnou třetinu. "Kdybyste měli průzkum rozčleněný na okresy, poznáte místa, kde propouštěly sklárny nebo dodavatelé automobilového průmyslu. Jinak je ale krize rovnoměrně rozložená mezi kraji. Šetří se i v pražských centrálách firem. Nemusí hned propouštět, ale zaměstnanci vidí, že se najednou každý papír do kopírky využívá z obou stran," vykládá výsledky ekonomická analytička Markéta Šichtařová.

Jak vás krize postihla?

61,7 % - nepocítil(a) jsem dopady finanční krize
15,6 % - mně či někomu z rodiny snížili plat
10,1 % - já či někdo z rodiny přišel o zaměstnání
5,1 % - dostali jsme se do finanční nouze
5,4 % - jiná odpověď
3,8 % - nevím, zda jsem pocítil(a) dopady finanční krize
1,1 % - odmítli nám v bance poskytnout úvěr
1,0 % - nevím, jak jsem pocítil(a) dopady finanční krize

Zdroj: Median pro MF DNES

Jiné vysvětlení nabízí Jaroslav Hadrava z Medianu. "I bohatí se zkrátka bojí snížení životní úrovně," připomíná.

Kromě ztráty práce a snížení platu lidé v průzkumu uváděli i další nepříznivé důsledky krize. Dvakrát zazněla odpověď, že ve společnosti se šíří "horší nálada". Šest lidí jmenovalo zdražování, i když prognózy inflace České národní banky se pohybují pod dvěma procenty. Benzin dokonce na začátku roku zlevnil v poměru k platům nejvíc v historii, a to je hodně zřetelná položka v rodinných rozpočtech.

Hrdinové a oběti krize

Deník MF DNES poslední měsíc přinášel seriál "Nebojte se krize", ve kterém se vesměs svěřovali lidé, kterých se pokles hospodářství nějak dotkl. Z jejich příběhů vyplývá, že skoro nenajdete imunní profesi. Pokud však aktéři nemuseli s prací úplně skončit, zůstávají optimisty. Ať už jde o bývalého kuchaře hotelu Alcron, který chce v této nepříznivé době otevřít luxusní restauraci, nebo třeba šéfku personální agentury, které práce dokonce přibyla.

Většina musí vymýšlet nové nápady. "Inzerujeme v čínských a vietnamských časopisech a reklamu chceme dát také do českých médií," přemýšlí vietnamský podnikatel Nguyen Ngoc Duc. Jeho logistická firma přepravuje kontejnery se zbožím. Nejvíce ohrožení se cítí lidé, kteří měli těžkou pozici už před krizí: matky samoživitelky, učitelé, cizinci.

Odboráři se nenudí V nové pozici se také v době recese ocitly odbory. Rozhodně se nedá říct, že by byly k ničemu, i když se o vyšších mzdách nevyjednává. "Slučují se některé pozice, vzniká třeba nová funkce manažera ztrát a naším úkolem bylo vyjednat, aby zůstaly dobře finančně ohodnocené," popisuje své aktuální úkoly předsedkyně odborů v pražských hypermarketech Tesco Veronika Krůtová.

Jak se z výzkumu poučit? Analytička Šichtařová se skoro omlouvala, že následující větu říká do novin. Ale myslí si, že z poloviny za krizi v Česku mohou i média, protože v zemi vládne panika a nakažlivé šetřílkovství. Šichtařová radí "šetřit střídměji". I Jaroslav Hadrava z Medianu přičítá obavy z krize částečně "mediální masáži".

Takže jako pozitivní příklad může nakonec působit zpěvák Marek Ztracený, který v seriálu Nebojte se krize vyprávěl: "Utrácím, co se dá."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video