Předseda Ústředí muslimských obcí v ČR Muneeb Hassan Alrawi.

Předseda Ústředí muslimských obcí v ČR Muneeb Hassan Alrawi. | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Imám v české armádě? Nutný má být souhlas tajných služeb. Alrawi se diví

  • 1524
Budou mít čeští muslimové svého duchovního v armádě, budou moci zřizovat náboženské školy či uzavírat náboženské sňatky? „Máme na to právo,“ řekl iDNES.cz předseda Ústředí muslimských obcí Muneeb Hassan Alrawi. Reagoval tak na návrh poslanců opozičního Úsvitu, podle nichž by žádost o výkon takových práv musely posuzovat tajné služby a policie.

„Výrazné zhoršení bezpečnostní situace v Evropě nadále přetrvává a nyní je navíc jasné, že zázemí teroristům poskytují specifické náboženské skupiny. Proto je nutné čelit zvýšení rizika šíření myšlenek a proudů, které nejsou slučitelné s civilizačním okruhem, do kterého patří Česká republika,“ napsali poslanci do zdůvodnění návrhu.

Pokud by se Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace (tedy civilní rozvědka), Vojenské zpravodajství či Policie ČR, jejichž stanovisko by bylo závazné, nevyjádřily k takovéto žádosti kladně, ministerstvo kultury by naopak muselo zahájit řízení o zrušení registrace církve či náboženské společnosti.

To je novinka oproti prvnímu podobnému návrhu, který Úsvit zkusil prosadit loni. V říjnu ho ovšem poslanci v prvním čtení o pár hlasů zamítl, když se hlasování opakovalo. Napoprvé totiž o jeden hlas prošel (více zde).

Jde nám o to, aby imámové nemohli chodit za vězni, říká Zilvar

„Nám jde o to, aby různí imámové nemohli chodit například do vězení, protože k rekrutování bojovníků dochází právě ve věznicích,“ řekl místopředseda Úsvitu Jan Zilvar. „Věříme, že vzhledem k tomu, co se ve světě děje, bude ještě více poslanců než napoprvé nakloněnu takovému návrhu,“ uvedl Zilvar.

Představitele českých muslimů Muneeba Hassana Alrawiho návrh poslanců udivil. „Mám dojem, že se jedná o návrh změny zákona cílený proti muslimskému obyvatelstvu České republiky. Pokud by se to však vztahovalo na všechny registrované církve v ČR, včetně těch, které již mají takzvaná zvláštní práva, tak to bych bral jako rovnoprávnou „revizi“ něčeho, tak jak to bývá u jiných zákonů. Jinak to vnímám jako diskriminační návrh,“ sdělil iDNES.cz Alrawi. Návrh se podle něj týká něčeho, na co mají čeští muslimové právo a když budou chtít, podají žádost o uplatnění svých práv.

Na to, kdy čeští muslimové takovou žádost podají, Alrawi odvětil: „Máme na to právo. Tečka. Když se nám bude chtít, tu žádost podáme.“

Návrh na přiznání oprávnění k výkonu „zvláštních práv“, tedy například vyučovat náboženství či mít duchovního v armádě či ve věznici, může podat církev či náboženská společnost, která dodá v originále podpisy jednoho promile občanů ČR či cizinců s trvalým pobytem, kteří se hlásí k této církvi, a texty výročních zpráv a účetních uzávěrek za dobu posledních deseti let.

V návrhu zákona, který poslanci nazvali „o obecně nebezpečných náboženských společnostech“, ale jde přitom o změnu zákona o církvích a náboženských společnostech, nejsou muslimové ani žádná jiná církev či náboženská společnost výslovně jmenovány.

Návrh říká, že podmínkou pro zvláštní oprávnění má být, že „nevzbuzuje vážnou obavu, že ohrožuje zahraničně politický zájem České republiky, ani nezakládá důvodné podezření, že ohrožuje veřejný pořádek nebo národní bezpečnost“.

Sobotka si nepřeje silnou muslimskou komunitu

Česká republika přitom patří k zemím EU, jež odmítají přerozdělovací kvóty pro uprchlíky, kteří do Evropy směřují ze Sýrie i dalších, často muslimských zemí. Naposledy negativní názor ČR na kvóty potvrdili německé kancléřce Angele Merkelové při její návštěvě Prahy premiér Bohuslav Sobotka i prezidentMiloš Zeman.

„My tady nemáme žádnou silnou muslimskou komunitu. Popravdě řečeno si ani nepřejeme, aby se tady nějaká silná muslimská komunita vytvořila,“ řekl také minulý týden český premiér (více zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video