Čtyřmi pilotními projekty si v minulých měsících ministerstvo zdravotnictví testovalo, zda by v české praxi fungovalo takzvané HTA. Tedy systém, jenž posuzuje, zda vyšetření, přístroj či zdravotnický materiál mají pro pacienta takový přínos, aby se je vyplatilo hradit z veřejného zdravotního pojištění.
"Kdysi v historii tady existovala jistá komise, která rozhodovala, zda se má přístroj ve zdravotnictví použít, či nikoliv. Ta byla zrušena a dneska se děje to, že nové technologie nám vstupují do systému zcela živelně bez ohledu na to, že někdo posuzuje jejich efekt pro pacienta," popsal náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek, proč by HTA mělo v Česku fungovat.
Ministerstvo kvůli tomu zkušebně testovalo efektivitu robotické operace prostaty, zavádění stentů (kovového vyztužení části tepny nebo cévy) či očkování proti rakovině děložního čípku.
U robotické operace prostaty odborníci dospěli k názoru, že hradit ji z veřejného zdravotního pojištění je žádoucí. Pro léčbu by však mělo vzniknout speciální centrum a hrazenou by ji neměl každý. "Existuje potřeba zpřesnit indikační kritéria," stojí ve stručném zhodnocení pilotu.
Obdobný závěr je také u stentů. Ty se používají při léčbě infarktu. Pracovníci ministerstva posuzovali, zda je rozdíl mezi stentem potaženým léky (například antibiotiky) a levnějším stentem, jenž takto ošetřený není. "Mezi oběma technologiemi není v podstatě rozdíl. Potažený stent snižuje pravděpodobnost, že výkon bude nutné opakovat. Použití by mělo být u pacientů, kde je zvýšené riziko zúžení, což jsou především diabetici a týkalo by se to i malých tepen," řekl Nosek.
Očkování není tak efektivní. Ale záleží na úhlu pohledu
Rozpor nastal u posuzování očkování proti rakovině děložního čípku. Odborníci dospěli k názoru, že efektivnější je hradit prevenci než plošné očkování. Oponování tohoto závěru však nakonec vedlo k patu.
"Nákladová efektivita ve vztahu k prevenci vzniku karcinomu děložního hrdla vyšla jako relativně nízká. Těžiště přínosu vakcinace proti HPV (viru, který rakovinu způsobuje, pozn. red.) je ale i v zábraně vzniku i jiných stavů souvisejících s infekcí HPV," stojí ve vyhodnocení zkoušky.
Posuzování se totiž nakonec stočilo do jiné roviny. Té, zda je levnější očkování, nebo péče o nedonošené dítě. Rakovina a zkrácení děložního čípku s sebou přinášejí riziko předčasného porodu či potratu. Alespoň je to jeden z argumentů, jenž používají lékaři i farmaceutické firmy. V tomto úhlu pohledu ovšem má navrch očkování. To stojí řádově tisíce, zatímco péče o předčasně narozené dítě stovky tisíc korun.
Posuzování efektivity u každé výrazně dražší léčby, přístroje, léku nebo materiálu chce ministerstvo postupně začít zavádět od ledna 2014. Posuzování drahých novinek speciální komisí budou mít zatím jen doporučující charakter. Později by měla být závazná.
"Jde o objektivní posouzení, které nám řekne, kolik daná metoda stojí a jaký má efekt. Komise bude složena ze všech významných hráčů systémů. Ti řeknou, co má být do systému zařazeno a co naopak hrazeno z veřejného pojištění být nemá," vysvětlil Hegerův poradce Pavel Vepřek.
Ministerstvo zdravotnictví má rozpracovaný zákon, jímž komisi zřídí při Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Zpočátku to bude pracoviště se sedmi lidmi. Na oponentní posudky si stát najme experty, na každý posudek dva.
"Počítáme, že oponent za jeden posudek dostane zaplaceno 10 až 30 tisíc korun. Kolik nás HTA bude stát v konečném důsledku, to si zatím neumíme představit. Zavádění by se ale mělo vejít do 15 až 20 milionů korun," domnívá se Nosek.
