Příroda se stává sama sobě protivníkem a dost jí v tom pomáhá člověk. Nekompromisní "nájezd" nepůvodních druhů živočichů a rostlin způsobuje jen v Evropě škody kolem 13 miliard eur ročně.
Experti Evropské unie proto zpracovali databázi, v níž až dosud registrují 11 tisíc živočišných a rostlinných druhů, které na kontinent nepatří a mohly by v budoucnu způsobit nemalé ekonomické a ekologické ztráty. A mít také vážné dopady na zdraví lidí.
invaze cizích druhůPodívejte se, jací živočichové a rostliny ohrožují ČR |
"Navrhovali jsme vznik evropského koordinačního centra, které by rizika těchto invazí zkoumalo a navrhovalo konkrétní kroky. Určitě by se i vzhledem k narůstajícím škodám a možným hrozbám pro zdraví lidí vyplatilo. Politici ale musí rozhodnout, zda centrum vznikne, či ne," říká Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd.
Želvy, norci, raci = ničitelé
Vědci například varují před želvou nádhernou, které se v Česku začíná dařit. Vcelku běžná je už například v pražských parkových rybnících a jezírkách. "A spatřena byla už i v Orlické přehradě," upozorňuje Adam Petrusek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Želva nádherná je podle něj pro ekosystémy v Česku nebezpečná v tom, že nemá přirozeného nepřítele, dožívá se desítek let a živí se ohroženými obojživelníky. Přesněji - spíše je decimuje.
"Zatím se nám nepodařilo prokázat, že se v našich podmínkách i množí. Pokud by se ale měla průměrná roční teplota zvyšovat stejným tempem, tak se to může klidně stát," varuje Petrusek.
Zatím dělají paseku desítky rychle rostoucích želv, které si lidé jako malé pořídili a pak se jich kvůli velikosti zbavili tím, že je vypustili do přírody.
A stejné je to s norkem americkým. Fanatičtí ochránci přírody ho před léty při nájezdech na norčí farmy vypustili z kójí a ten zakrátko zaplavil celé Česko. Na Příbramsku tato inteligentní šelma už místy zlikvidovala vodní ptáky, ryby, raky i obojživelníky. "Prostě všechno sežrala," dodává Petrusek.
Česku podle všeho hrozí v krátké době i invaze raka červeného, který pochází z Ameriky. Ten už zdomácněl v Německu či Rakousku, kde mění průzračná a mělká jezera či rybníky v zakalené žumpy bez rostlin a poté i ryb. Kromě toho norováním vážně narušuje hráze nádrží. K invazi raka červeného přispěli kvůli zpestření jídelníčku lidé, jenomže nepočítali s jeho rychlým rozmnožením v přírodě.
K cizorodým druhům patří i dramaticky se šířící motolice, což je červ, jenž napadá vnitřnosti jelenů. Největší ranou jsou nejrůznější hmyzí škůdci - ať už jde o mandelinku bramborovou či klíněnku jírovcovou. U klíněnky se vědci nejvíce obávají toho, že se přesune z kaštanu na javory.
V Česku to zatím nikdo nespočítal, ale třeba ve Velké Británii způsobují "dovezení" hmyzí škůdci škody za 30 miliard korun ročně.
Pozor na křížence křídlatky
"Teprve dnes začínáme rozumět tomu, jak veliké ztráty způsobují v zemědělství či lesnictví cizí rostliny," dodává Petr Pyšek. Například netýkavka žláznatá odláká vůní i množstvím nektaru hmyzí opylovače od původních tuzemských rostlin.
A stejně tak křídlatka tvořící neprostupné porosty, pod nimiž nic jiného neroste. V Česku se navíc zkřížily křídlatka japonská a sachalinská v mnohem odolnější a agresivnější rostlinu narušující břehy řek. Vědci zatím v tuzemsku evidují několik desítek nekontrolovatelně se šířících rostlin.
důsledky invazíZemědělství a lesnictví Choroby a nákazy Ekologie |
