Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Veterináři čekají další případy BSE

  0:01aktualizováno  0:01
Odhalit za jeden týden hned dvě krávy nakažené nemocí BSE nepovažují veterináři za nic překvapivého. S nadsázkou lze říci, že na podobnou náhodu už dlouho čekali. Čtvrtá kráva nakažená nemocí BSE není zdaleka poslední, kterou veterináři v České republice objeví. Že odhalených případů nemoci šílených krav bude přibývat, je podle nich zcela přirozené.

Za neobvyklé považují naopak to, že po loňských prvních dvou případech se na další dva pozitivní nálezy čekalo tak dlouho. "Teoreticky jsme na nemoc šílených krav měli narazit mnohem dříve," říká vedoucí oddělení ochrany zvířat Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Podle evropských statistik připadá na třicet tisíc vyšetřených zvířat jeden pozitivní nález BSE. "My jsme vyšetřili od prvního nálezu v roce 2001 přes dvě stě tisíc krav a stále jsme měli jen dva nálezy. Že se teď objevily dvě nemocné krávy tak krátce po sobě, je náhoda, která nás nepřekvapuje. Spíše nás zaskočila ta roční prodleva," vysvětluje Semerád.

Nemocí šílených krav jsou podle údajů z centrální evropské evidence v Bruselu nejvíce postižena zvířata, která se narodila v letech 1995, 1996 a 1997. "Zatím se nepodařilo zjistit proč, to je úkol pro větší vědecké bádání," míní Semerád. Sám se přiklání k možnosti, že se v uvedeném období mohla v Evropě objevit dávka špatného krmiva.

"Zřejmě se použily krmné směsi nebo mléčná výživa pro telata, ve kterých se mléčný tuk nahradil tukem kafilerním," odhaduje možné příčiny veterinář. Proč se z tisíců zvířat krmených stejnou směsí nemoc objeví jen u některých, vysvětluje Semerád tím, že pro onemocnění BSE musí být najednou splněno více předpokladů. "Zvíře musí být například oslabené."

Kolik krav chovaných v České republice se mohlo v kritických letech 1995 až 1996 nakazit, v tuto chvíli nikdo neví a veterináři po tom ani nepátrají. "Vzájemný přenos nemoci mezi zvířaty se zatím neprokázal, a stejně tak je bezpečné i kravské mléko. Závadné maso se na trh dostat nemůže, protože všechna zvířata se podrobují povinným veterinárním testům. Nemělo by tedy žádný smysl vybíjet nyní všechny krávy z podezřelých ročníků. Stačí si počkat, až budou postupně poraženy na jatkách, a tam nemocné kusy odchytit," uvedl Semerád.

Skutečný poprask by podle něho nastal až tehdy, kdyby se nemoc objevila u zvířat mladších třiceti měsíců. "Tak to by bylo špatné. Znamenalo by to, že se objevil nový zdroj nákazy."

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Mládež zneužívala léky na kašel k vyvolání halucinací. Nově jsou na předpis

Dva léky na kašel s obsahem dextromethorfanu jsou nově jen na předpis. Tablety Stopex a pastilky Vicks Meddex s medem byly podle Státního ústavu pro kontrolu...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Sami zahraniční vojáci často nechápali, kde jsou a z jakého důvodu.
Prázdné obchody a návrat strachu, vzpomíná pamětník na srpen 1968

Brzy nad ránem je vzbudil telefon. „Obsadili nás,“ ozvalo se ve sluchátku. Byla středa 21. srpna 1968, letiště i centrum Prahy už kontrolovaly tanky. Mladí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.